Karel Poláček

OKOLO NÁS
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Povídky

1

Přišel do redakce mladý muž: že prý je ten a ten, a pravil: „Hodlám přispívati do vašeho ctěného listu.“

„Velmi nás bude těšit,“ odpověděli jsme, „a co hodláte psát?“

„Budu psáti romány, novely, povídky, vážné a poučné úvahy, kritiky, eseje, medailony, profily…“

„Počkejte. Povídáte, že píšete povídky? To je výtečné. Máme velký nedostatek povídek; vůbec nemáme žádných původních povídek.“

„Ó!“ zvolal mladý muž. „Velké množství krásných povídek napíši. V mnoha prvotřídních revuích otiskli již moje práce.“

„To by nebylo na závadu. Proto vás netupíme a těšíme se na vaši ctěnou spolupráci.“

V žádné redakci se nejedná tak mile se spolupracovníky. I potěšil se mladý muž a odešel.

2

A zanedlouho poslal povídku. Redaktor se poněkud zachmuřil shledav, že je pro noviny příliš dlouhá. Avšak uspokojil se brzy, dobře věda, že dnešní mládež nedovede stručně psát; a pak, možno škrtat. Když však ponořil se do četby rukopisu, zaúpěl. Neboť stalo se, co se státi muselo: V oné povídce klečely domy jako řada kajícnic a autor (povídka byla vypravováním v první osobě) vyřítil se kolem čtvrté hodiny ranní z neznámých důvodů z domu a uviděl prodavačku fialek, v jejíchž očích byl jakýsi záhadný smutek, která se ihned dala s autorem do literárních rozhovorů.

3

K čertu! Stalo se, co se státi muselo. Vyskytla se fialkářka. Prodavačka fialek má v české literatuře svůj osud. Objevila se poprvé tuším v parnasistické poezii a už tehdy ležel v jejích zádumčivých očích jakýsi tklivý smutek: a nabízela svoje zboží s dojemnou něhou. V prvních dobách popřevratových se nebe zachmuřilo. Rudá armáda stála před Varšavou a pád města byl otázkou několika hodin. Tehdy objevila se mohutná síla píšící mládeže: a ti všichni měli v knoflíkové dírce rudý květ revoluce. Toto útlé mládí volalo Hejrup! a bouralo staré řády, kterých neznalo následkem nevinnosti.

4

I jinak děla se znamení na nebi. V divadle Adrii usadila se Revoluční scéna, ve které se hrály takové kusy, že miliardář kouřil na scéně frivolně svoji cigaretu a laškoval s metresou netuše, že za chvíli zahřmí, země jej pohltí jako Koracha^[10], a posléze se rozsvítí a na jevišti objeví se paní Longenová, která bude cudně držeti v ruce srp a kytici klasů, neboť revoluce zvítězila, a proto není již frivolních miliardářů a jejich metres.

Avšak Francouzi poslali Polákům svoje štábní důstojníky, kteří vypracovali plán, a tak polská armáda porazila rudé. U nás jevilo se to tak, že z Revoluční scény stal se kabaret Bum, jenž dával kusy lascivní a žertovné. Potom dlužno podotknouti, že za kritické doby prosincové ztratila se fialkářka z české literatury; bylo to však krátké mezidobí; jakmile se povedl Polákům protiofenzivní náraz, již byla tu zase a od té doby má zase jímavou něhu ve zraku a vede s autorem literární rozhovory. Tedy důsledek změněných politických poměrů; a zároveň konsolidace měšťáckých řádů.

5

Tato fialkářka je přízrakem tajemné kletby českého písemnictví, jež proměnila (...)

(......)