Saki
překlad: František Vrba

KRUTÉ ŠPRÝMY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Marek

Augustus Mellowkent byl romanopisec se slibnou budoucností. To znamená, že jeho knihy četl omezený, avšak stále rostoucí počet lidí, a dalo se předpokládat, že bude-li vytrvale rok co rok produkovat další romány, zvykne si na Mellowkenta čím dál větší okruh čtenářů a bude se jeho děl dožadovat v knihovnách a u knihkupců. Na radu svého nakladatele odložil křestní jméno Augustus a začal se podepisovat Marek.

„Ženy mají rády jména, která naznačují silného a mlčenlivého muže, schopného, ale ne zvlášť ochotného odpovídat na dotazy. Augustus připomíná jenom prázdnou pompu, kdežto jméno jako Marek Mellowkent se vyznačuje nejen aliterací, ale vyvolává představu silného, krásného a dobrého člověka, někoho mezi šampionem těžké váhy a duchovním pastýřem.“

Jednoho prosincového dopoledne seděl Augustus v pracovně nad třetí kapitolou svého osmého románu. Vylíčil zatím dosti zevrubně – pro poučení čtenářům, kteří by si to nedovedli představit – jak vypadá v červenci venkovská farská zahrada, a teď právě líčil ještě zevrubněji pocity mladé dívky, dcery dlouhé řady pastorů a arciděkanů, která si poprvé uvědomila přitažlivost listonoše.

„Jejich oči se na chviličku setkaly, když jí podával dva reklamní letáky a tlustý balíček Východoessexských novin. Jejich oči se setkaly na pouhý zlomek vteřiny, v tom okamžiku se však proměnil celý její život. Cítila, že musí stůj co stůj promluvit, že musí prolomit nesnesitelné a neskutečné mlčení, které na ně padlo. ‚Jak se daří vaší mamince s revmatismem?‘ řekla konečně.“

Z dalšího tvůrčího úsilí byl vytržen náhlým vpádem služky. „Chce s vámi mluvit nějaký pán, milostpane,“ ohlásila služka a podala mu vizitku se jménem Kaifáš Dwelf. „Říká, že je to důležité.“

Mellowkent zaváhal a podlehl; důležitost té návštěvy byla pravděpodobně iluzorní, ale ještě nikdy se nesetkal se žádným Kaifášem. Alespoň získá novou zkušenost.

Pan Dwelf byl muž neurčitého věku; jeho vysoké úzké čelo, chladné šedivé oči a rozhodné vystupování svědčily o neúhybné cílevědomosti. Pod paží držel nějakou velkou knihu a balík podobných svazků zřejmě odložil v předsíni. Posadil se dřív, než k tomu byl vyzván, položil si knihu na stůl a oslovil Mellowkenta ve stylu reklamního dopisu.

„Jste spisovatel a autor řady známých románů –“

„Na jednom z nich právě teď pracuju – a mám dost napilno,“ přerušil ho s důrazem Mellowkent.

„Ovšem,“ přikývl vetřelec. „Čas pro vás má veliký význam. Každá minuta vám je drahá.“

„To je,“ souhlasil Mellowkent a podíval se na hodinky.

„Právě proto,“ pokračoval Kaifáš, „se nemůžete obejít bez téhle knihy, kterou doporučuji vaší pozornosti. Všechno v jednom je pro každého literáta kniha přímo nepostradatelná. Není to žádná obyčejná encyklopedie, jinak bych se ani nenamáhal ukazovat vám ji. Je to nevyčerpatelná pokladnice stručných informací –“

„Na polici zrovna u lokte,“ prohlásil spisovatel, „mám řadu příruček, které mi poskytnou veškeré informace, jaké mohu potřebovat.“

„Jenže tady,“ nedal (...)

(......)