William Shakespeare
překlad: Josef Václav Sládek

VEČER TŘÍKRÁLOVÝ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

JEDNÁNÍ ČTVRTÉ

Scéna první

Před domem Oliviiným.

(Vystoupí SEBASTIAN a ŠAŠEK.)

ŠAŠEK: A vy mi chcete namluvit, že nejsem poslán pro vás?

SEBASTIAN: Jdi po svých, jdi; jsi chlapík ztřeštěný;
a nech mne být.

ŠAŠEK: Dobře se drží, jen co je pravda! Ne, já vás neznám a moje slečna mne za vámi neposílá, že chce s vámi mluvit; a vám neříkají mladý pan Cesario; a tenhle nos není můj nos. Ničehož nic není to, co jest.

SEBASTIAN: Kdes jinde, prosím tě, rač uplatnit
své bláznovství; mne neznáš.

ŠAŠEK: „Rač uplatnit své bláznovství!“ – Slyšel ta slova od nějakého velikána a teď je hází bláznu. „Rač uplatnit své bláznovství!“ – Bojím se, že ten velký hranáč, svět, se ještě stane uhlazeným hejskem. Prosím tě, odpásej své podivínství a řekni mi, jak se mám uplatnit u své paní. Mám se uplatnit tím, že řeknu, že přijdeš?

SEBASTIAN: Už jdi, ty trhlý brachu, prosím tě.
Zde spropitné; budeš-li otálet,
hůř budeš vyplacen.

ŠAŠEK: Na mou věru, máš otevřenou dlaň. Mudrci, kteří dávají bláznům peníze, pojišťují si chvalnou pověst – splatnou po čtrnácti letech.

(Vystoupí PAN ONDŘEJ.)

PAN ONDŘEJ: Tak vás tu zase mám, panáčku? Zde něco na památku!

(Udeří Sebastiana.)

Sebastian (bije pana Ondřeje): A tobě to a to a to a to! Což všichni lidé blázní?

(Vystoupí PAN TOBIÁŠ a FABIAN.)

PAN TOBIÁŠ: Zadržte, pane, sic vám vaše kordisko zahodím přes střechu.

ŠAŠEK: To hned povím slečně. Nechtěl bych vězet v kůži některého z vás ani za dva pětníky.

(Odejde.)

PAN TOBIÁŠ: Stůjte, povídám.

PAN ONDŘEJ: I nechte ho být; však já s ním jinak zatočím; udám ho k soudu pro poškození na těle, jest-li vůbec ještě právo v Ilýrii. Já ho sic uhodil napřed, ale na tom nesejde.

SEBASTIAN: Ruku pryč!

PAN TOBIÁŠ: Tak, tak, panáčku, však tě nepustím. Pojďte, můj mladý vojáčku, čepel do pochvy. (...)

(......)