William Shakespeare
překlad: Josef Václav Sládek

JAK SE VÁM LÍBÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Scena 3.

Před domem Oliverovým.

Vystoupí Orlando a Adam se potkávajíce.

ORL.: Kdo to?

ADAM: Můj mladý pán? Ó dobrý pane!
Můj drahý pane! – Ó vy, památko
po starém panu Rowlandovi! – Jak?
co děláte zde? – proč pak ctnosten jste?
proč lidmi milován? – a k čemu pak
jste ušlechtilý, silný, statečný?
Co vás to napadlo, že porazil
jste borce rozmarného vévody?
Až tuze rychle chvála předstihla
vás domů. Což, můj pane, nevíte,
že mnohým lidem jejich zásluhy
jsou pouze nepřátely? – Tak i vám.
Jsouť vám ty vaše ctnosti, dobrý pane,
jen posvěcení, svatí zrádcové.
Ó jaký je to svět, když to, co skvělo,
jest tomu, kdo tím zdoben, otravou!

ORL.: Co děje se?

ADAM: Ó,  june nešťastný,
sem nevstupujte! – pod tou střechou živ
jest nepřítel všech vašich zdatností:
váš bratr, – ne, ne bratr, přec však syn,
ne, – ani syn, neb nechci synem zvát
jej toho, jejž bych jeho otcem zval, –
již doslechl o vašem vítězství
a této noci vaši ložnici
chce zápálit a zahubit i vás.
To nezdaří-li se, chce úkladně
vás připraviti jinak o život.
Já přeslechl ho v jeho nástrahách.
To není místo pro vás; tento dům
jest peleš vražedná; jí hrozte se,
jí děste se a nevstupujte tam.

ORL.: Kam, Adame, bys chtěl, bych odešel?

ADAM: Ať kamkoliv, jen nevcházejte sem.

ORL.: Jak? – chceš, bych šel a žebral o pokrm?
neb mečem ohavným a zbůjnickým
chléb zlodějský na šíré silnici
mám dobývat? – To musím učinit;
neb nevím, čeho chopit se, a přec
to nechci činit, děj se cokoliv;
spíš zlovůli se podrobiti chci
té zvrhlé krve ukrutného bratra.

ADAM: Ne tak. Mám pět set korun nuzné mzdy,
jež uspořil jsem u vašeho otce
a schraňoval, by opatřily mne,
až služba ochromne v mých vetchých údech
a nevážené stáří pohodí
se do kouta. To vezmete a Ten,
jenž sytí havrany a pečlivě
se stará (...)

(......)