Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
A Levinovi se vynořil v paměti nedávný výjev s Dolly a s jejími dětmi. Děti zůstaly samy a začaly si opékat maliny nad svíčkou a mléko si lily proudem do úst. Matka je přistihla a začala jim před Levinem vštěpovat, co práce dá velkým lidem to, co ony ničí, že ta práce se koná pro ně, budou-li rozbíjet šálky, že nebudou mít z čeho pít čaj, a když budou rozlévat mléko, že nebudou mít co jíst a umřou hlady.
Levina překvapila ta klidná, ponurá nedůvěra, s jakou děti poslouchaly, co jim matka říká. Jenom je rmoutilo, že skončila zajímavá hra, a nevěřily matce ani slovo. Ani nemohly věřit, poněvadž si nedovedly představit v plném rozsahu všechno, čeho užívaly, a proto si neuměly představit, že vlastně ničí to, z čeho jsou živy.
Tohle je všecko samozřejmé, myslily si, a nic zajímavého a důležitého na tom není, protože to vždycky bylo a bude. A věčně jedno a totéž. Na to nemusíme myslit, je to hotová věc. Ale my bychom si rády vymyslily něco svého a zbrusu nového. Tak nás napadlo dát maliny do hrníčku a opékat je nad svíčkou a mléko si nalévat proudem rovnou do úst jeden druhému. Je to švanda, je to něco nového, a přitom to není o nic horší než pít z hrníčků.
A Levin pokračoval ve svých úvahách. Nečiníme snad totéž, nedělal snad totéž on sám, když se chtěl rozumovou cestou dopátrat významu přírodních sil a smyslu života lidského?
A nečiní totéž i všechny filozofické teorie, když rozumovou cestou, podivnou a člověku cizí, ho přivádějí k poznání toho, co dávno ví, co ví tak jistě, že by bez toho ani nemohl žít? Není snad jasně vidět, když kterýkoli filozof rozvíjí svou teorii, že sám předem zná stejně nepochybně jako rolník Fjodor (a o nic lépe než on) hlavní smysl života a jen se chce pochybnou rozumovou cestou vrátit k tomu, co je známo všem?
Mysleme si, že bychom děti nechali, aby si samy opatřily, vyrobily nádobí, nadojily mléka atd. Dováděly by? Zemřely by hlady. Mysleme si, že bychom byli ponecháni sami sobě se svými vášněmi, myšlenkami, aniž bychom měli ponětí o jediném bohu a stvořiteli! Anebo že bychom neznali pojem dobra a neměli bychom vysvětlení, co je mravní zlo.
Jen to zkuste bez těch pojmů něco vybudovat!
My jen ničíme, protože jsme duchovně nasyceni. Docela jako děti!
Odkud má radostné vědomí, společné s rolníkem, vědomí, které jediné mu poskytuje duševní klid? Odkud je vzal?
On, vychovaný v chápání boha jako křesťan, naplnil celý svůj život duchovními statky, jež mu dalo křesťanství, oplývá těmi statky a žije jimi, ale přece jim – jako děti – nerozumí a ničí je, tedy chce zničit to, čím žije. Ale kdykoli nastane vážná chvíle životní, jde k Němu podobně jako děti, když je jim zima a mají hlad, (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
