Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

ANNA KARENINOVÁ II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XV

Nedávno se vrátili z Moskvy a těšili se ze své samoty. Levin seděl v pánském pokoji u psacího stolu a psal. Kitty si dnes zase vzala tmavofialové šaty, které nosila první dny po svatbě a které pro něho byly zvlášť památné a byly mu zvlášť milé. Seděla na pohovce, na starodávné kožené pohovce, která odjakživa stála v pokoji za Levinova děda i otce, a vyšívala. Levin přemýšlel a psal, ale stále si přitom radostně uvědomoval její přítomnost. Práce v hospodářství a na knize, v níž měly být vyloženy základy nového způsobu hospodaření, nezanechal. Kdysi mu ta práce a myšlenky připadaly nepatrné a nicotné ve srovnání s temnotou, která obestřela celý jeho život. A dnes mu zase připadaly bezvýznamné a nepatrné ve srovnání s nadcházejícím životem, který byl zaplaven oslnivým jasem štěstí. Pokračoval ve svém zaměstnání, ale cítil nyní, že těžiště jeho pozornosti se přesunulo jinam, a že proto se dívá na věc naprosto jinak, správněji. Dříve ho práce měla zachránit před životem. Dříve cítil, že bez té práce by byl jeho život chmurný. Dnes však své zaměstnání nezbytně potřeboval k tomu, aby život nebyl příliš jednotvárně slunný. Když se opět pustil do psaní, když si znova přečetl, co měl napsáno, s potěšením shledal, že věc stojí za to, aby se jí zabýval. Byla to věc nová a užitečná. Leckterý z jeho dřívějších názorů se mu teď zdál přemrštěný a extrémní, ale zároveň si doplnil leckterou mezeru, když si osvěžil v paměti celou věc. Nyní psal novou kapitolu o příčinách nepříznivého stavu zemědělství v Rusku. Dokazoval, že bída v Rusku nepochází jen z nerovnoměrného rozdělení pozemkového vlastnictví a chybného zaměření, ale že k tomu přispěla i vnější civilizace, v poslední době Rusku neorganicky naroubovaná, zvláště pak dopravní spoje, železnice, které přivodily koncentraci obyvatelstva v městech, zvýšený přepych, a tím na úkor zemědělství i rozvoj tovární výroby a úvěrového hospodářství, nezbytně provázeného burzovními spekulacemi. Soudil, že za normálního rozvoje národního bohatství nastávají všechny ty jevy, teprve když už bylo na zemědělství vynaloženo značné úsilí, když už má náležité, nebo alespoň přesně vymezené podmínky; že bohatství celé země má vzrůstat rovnoměrně a především tak, aby jiná odvětví nepředstihovala zemědělství; že v souladu s daným stavem zemědělství mají být i příslušné dopravní spoje; že dráhy, vzniklé nikoli z hospodářské, nýbrž z politické nutnosti, byly při našem nerovnoměrném využití půdy předčasné, a že místo aby zemědělství pomáhaly, jak se očekávalo, zemědělství předstihly, způsobily rozvoj průmyslu a úvěrového hospodářství, a tím rozvoj zemědělství zabrzdily; a stejně jako jednostranný a předčasný vývoj orgánu v těle živočicha by zabránil jeho celkovému vývoji, tak úvěrové hospodářství, dopravní spoje a rozmach tovární výroby, což je bezesporu nezbytné v Evropě, kde se to děje v pravý čas – to vše u nás v Rusku rozvoji národního bohatství jen uškodilo, poněvadž byl odsunut do pozadí nejpalčivější, naléhavý (...)

(......)