Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

VZKŘÍŠENÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III

Po zhýralém životě v přepychu a pohodlí, jaký Kaťuša vedla posledních šest roků v městě, a po dvou měsících strávených ve věznici mezi trestanci, zdál se jí nynější život mezi politickými i přes všechny obtíže, které měli, velice pěkný. Dvacetiverstové až třicetiverstové pěší pochody při dobré stravě a celodenním odpočinku po dvou dnech cesty ji otužily. Stykem s novými druhy se jí otevřely životní zájmy, o kterých nemívala ani potuchy. Takové náramné lidi, jak říkala, jako byli ti, s nimiž teď šla, do té doby neznala a neuměla si je ani představit.

„Tak jsem plakala, že mě odsoudili,“ říkala. „Ale vždyť já bych měla děkovat pánubohu až do smrti. Poznala jsem, co bych jaktěživo nepoznala.“

Velmi snadno a hravě pochopila, jakými motivy se ti lidé řídí, a jako žena z lidu s nimi cele souhlasila. Pochopila, že šli pro lid do boje proti pánům. A že sami byli panského původu a obětovali pro lid všechny výhody, svobodu i život, proto si jich zvláště vážila a byla jimi nadšena.

Byla nadšena všemi novými kamarády. Ale ze všech nejvíce ji nadchla Marja Pavlovna, a nejen to, Maslovová si ji zamilovala zvláštní, uctivou a horoucí láskou. Ohromovalo ji, že ta hezká dívka z bohaté generálské rodiny, mluvící třemi jazyky, si vede jako docela prostá dělnice, rozdává ostatním vše, co jí posílá bohatý bratr, a chodí oblečena i obuta nejen prostě, ale chudě a pranic se nestará o svůj zevnějšek. Ten rys, že totiž byla prosta jakékoli koketérie, Maslovovou zvlášť udivoval, a proto ji okouzloval. Maslovová viděla, že Marja Pavlovna ví o své kráse a že ji to vědomí dokonce těší, že však nemá radost, když působí svým zjevem na muže, ba dokonce se toho bojí a má odpor i strach ze zamilovanosti. Její kamarádi, muži, to věděli, a i když je přitahovala, neodvážili se to dát najevo a jednali s ní jako s kamarádem. Ale neznámí lidé ji často obtěžovali, a jak vyprávěla, chránila ji před nimi velká fyzická síla, na které si velice zakládala. „Jednou,“ vyprávěla se smíchem, „mě na ulici obtěžoval nějaký pán a za živý svět nechtěl jít pryč, až jsem jím tak zacloumala, že dostal strach a utekl.“

Vyprávěla, že revolucionářkou se stala proto, že už od dětství měla odpor k panskému životu a milovala život prostých lidí, takže ji doma vždycky hubovali, že vysedává v čeledníku, v kuchyni nebo v konírně, ale do salónu nechce.

„Ale mně bylo (...)

(......)