Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

VZKŘÍŠENÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XIV

Něchljudov doufal, že si s Kaťušou promluví mezi čtyřma očima, jak to obvykle činil po společném čaji a večeři, a zatím seděl u Krylcova a rozmlouval s ním. Vyprávěl mu mimo jiné, jak se k němu obrátil Makar, a vylíčil mu celou historii jeho zločinu.

Krylcov upřel blýskavý zrak Něchljudovovi do obličeje a pozorně naslouchal.

„Ano,“ řekl pojednou. „Často mě napadá, že tady jdeme společně s nimi, vedle nich. S kým ‚s nimi‘? S lidmi, za které bojujeme. A přitom je neznáme, ba ani je nechceme znát. A co je ještě horší, oni nás nenávidí a považují nás za nepřátele. To je hrozné.“

„Na tom není nic hrozného,“ vložil se Novodvorov, který poslouchal, o čem se mluví. „Masy odjakživa zbožňují jen moc,“ pravil svým křaplavým hlasem. „Když je u moci vláda, zbožňují ji a nás nenávidí. Kdybychom zítra byli u moci my, budou zbožňovat nás…“

Vtom se za zdí ozval příval nadávek, údery o zeď, jak do ní kdosi vrážel, řinčení okovů, vřískot a křik. Někoho tam bili, kdosi křičel: „Pomóc!“

„Vidíte tu zvěř? Co s ní můžeme mít společného?“ klidně poznamenal Novodvorov.

„Ty říkáš zvěř. Ale Něchljudov teď zrovna líčil takový čin,“ podrážděně řekl Krylcov a vyprávěl, jak Makar dává v sázku život, aby zachránil krajana. „To už není nic zvířeckého, to je hrdinství.“

„Sentimentalita!“ prohodil Novodvorov ironicky. „Těžko chápeme emoce těch lidí a motivy jejich činů. Ty v tom vidíš projev šlechetnosti, ale možná že je to závist vůči tomu trestanci.“

„A že nechceš v druhém člověku vidět nic dobrého?“ náhle se rozhorlila Marja Pavlovna. (Tykala všem.)

„Nemohu vidět, co není.“

„Jak to že ne, když se člověk vydává nebezpečí strašlivé smrti?“

„Myslím,“ řekl Novodvorov, „že chceme-li dělat svou věc, pak je první podmínkou (Kondraťjev odložil knihu, kterou u lampy četl, a bedlivě poslouchal svého učitele), abychom nechali fantazií a viděli věci, jaké jsou. Abychom dělali vše pro lidové masy a nic od nich neočekávali. Masy jsou objektem naší činnosti, ale nemohou s námi spolupracovat, dokud (...)

(......)