Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

VZKŘÍŠENÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XV

Přestože se Novodvorov těšil u všech revolucionářů velké vážnosti, přestože byl velmi vzdělaný a byl pokládán za velmi chytrého, počítal ho Něchljudov k oněm revolucionářům, kteří byli mravně pod průměrem, a to hluboko pod průměrem. Rozumové schopnosti tohoto muže – jeho čitatel – byly značné; avšak jeho mínění o sobě – jeho jmenovatel – bylo nepoměrně vysoké a už dávno jeho rozumové schopnosti přerostlo.

Byl to člověk zcela protichůdného duševního zaměření než Simonson. Simonson patřil k lidem převážně mužského typu, jejichž činy vyplývají z myšlenkové činnosti a jsou jí určovány. Avšak Novodvorov náležel do kategorie lidí převážně ženského typu, jejichž myšlení je zaměřeno zčásti na dosažení cílů vytčených citem, zčásti na obhájení činů citem vyvolaných.

Přestože Novodvorov uměl tak výmluvně dokládat svou revoluční činnost velice přesvědčivými důvody, zdálo se Něchljudovovi, že je založena jen na ctižádosti a touze po prvenství. Protože měl schopnost osvojovat si cizí myšlenky a přesně je tlumočit, zaujímal zpočátku na studiích, mezi profesory a studujícími, kde je tato schopnost velmi oceňována (gymnázium, univerzita, hodnost magistra), první místo a byl spokojen. Ale když dostal diplom, když přestal studovat a měl po prvenství, pak najednou, jak to Něchljudovovi líčil Krylcov (neměl Novodvorova rád), chtěl získat prvenství v nové sféře, a proto úplně změnil své názory a ze stoupence mírného pokroku, z liberála, se stal rudý, narodovojec. Neměl povahové rysy mravní a estetické, jež budívají pochybnosti a váhání, a tak brzo získal v revolučním světě postavení stranického vůdce, které uspokojovalo jeho samolibost. Když si jednou zvolil směr, nikdy už nepochyboval a nekolísal, a proto byl přesvědčen, že se nikdy nemýlí. Vše mu připadalo nesmírně prosté, jasné a nepochybné. A při jeho omezeném a jednostranném nazírání bylo vskutku všechno velmi jednoduché a jasné, jen musel být člověk logický, jak říkal. Jeho sebedůvěra byla tak velká, že mohla lidi jen odpuzovat nebo si je podrobovat. A poněvadž byl činný mezi velmi mladými lidmi, kteří jeho bezmeznou sebedůvěru považovali za hlubokomyslnost a moudrost, většina se mu podřizovala a měl v revolučních kruzích velký úspěch. Jeho (...)

(......)