Jules Verne
překlad: Miroslav Vlček

DĚTI KAPITÁNA GRANTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA V
NÁMOŘNÍKY Z NOUZE

Will Halley a jeho mužstvo využili tmy a spánku cestujících a uprchli na jediném člunu brigy. Toho se nikdo nenadál. Přestože povinností kapitána bylo zůstat na palubě poslední, opustil opilec loď jako první.

„Ti darebáci ujeli,“ řekl John Mangles. „Ale co na tom, mylorde. Aspoň se s nimi nebudeme muset zlobit!“

„To je i můj názor,“ odpověděl Glenarvan. „Nehledě k tomu, že na palubě kapitána máme, Johne, a tvoji přátelé budou jistě odvážnými, ne-li zručnými námořníky. Čekáme jenom na tvé rozkazy.“

Major, Paganel, Robert, Wilson, Mulrady i Olbinett uvítali Glenarvanova slova s bouřlivým souhlasem, seřadili se na palubě a čekali na Johnovy příkazy.

„Co máme dělat?“ otázal se Glenarvan.

Mladý kapitán se rozhlédl po moři, prohlédl si neúplné stěžňoví brigy a po chvilce přemýšlení řekl:

„Můžeme se, mylorde, dostat z této situace dvěma způsoby: buď uvolnit loď a dostat se zpátky na moře, anebo se vypravit na pobřeží po voru, který bychom si snadno zřídili.“

„Jestliže je možno loď uvolnit, pak ji uvolníme,“ odpověděl Glenarvan. „To je to nejlepší, co můžeme učinit, že ano?“

„Ano, mylorde, protože co si počneme na zemi bez dopravních prostředků?“

„Pobřeží se hleďme vyhnout,“ dodal Paganel. „Před Novým Zélandem se musíme mít na pozoru.“

„Tím spíše, že jsme se dostali hodně stranou,“ pokračoval John. „Dík Halleyově bezstarostnosti jsme byli zřejmě zahnáni k jihu. V poledne zjistím naši polohu, a jestliže jsme, jak předpokládám, pod Aucklandem, pokusím se k němu s Macquarií doplout podél pobřeží.“

„Přestože je briga poškozena?“ otázala se lady Helena.

„Myslím, že to není tak vážné, mylady,“ odpověděl John Mangles. „Vpředu postavím místo předního stěžně nouzový stožár a pak poplujeme sice velmi pomalu, ale dostaneme se tam, kam budeme chtít. Jestliže však bude mít briga naneštěstí proražený bok anebo nebudeme-li ji moci dostat na vodu, pak nám nezbude než vypravit se na pobřeží a vydat se k Aucklandu po souši.“

„Podívejme se nejdřív, v jakém stavu je loď,“ řekl major. „To je ze všeho nejdůležitější.“

Glenarvan, John a Mulrady otevřeli velký příklop a hned sestoupili do podpalubí. Bylo tam velmi nepořádně složeno asi na dvě stě tun vydělaných kůží. Ty mohli bez velké námahy odklidit pomocí kladkostrojů připevněných na hlavním stěhu nad příklopem. John dal okamžitě vyházet do moře aspoň část tohoto zboží, aby loď nadlehčit.

Po třech hodinách krušné práce bylo možno prozkoumat dno brigy. Na levém boku ve výši bočnic vznikly mezi spárami oplaňkování dvě trhliny. A protože Macquarie ležela na pravém boku, byl protilehlý bok s poškozenými spárami nad vodou. Voda tedy nemohla vnikat dovnitř. A Wilson ostatně nelenil a koudelí a pečlivě přibitým pásem měděného plechu vyspravil spáry oplaňkování.

Macquarie ležela na pravém boku

 

Sondou pak zjistili, že v lodi jsou jenom dvě stopy vody. Takové množství se dalo snadno vypumpovat a tím se rovněž mohla loď nadlehčit.

Při prohlídce (...)

(......)