Edgar Wallace

KDYŽ GANGSTEŘI OVLÁDLI LONDÝN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA IX

Toho dne šla Leslie do práce trochu později - a nerada. Byla sklíčená a vzmáhal se v ní pocit jakési osamělosti. Už tragédie starého Eliáše Decadona byla dost deprimující, a nadto se ještě nevzpamatovala ze strašidelného dobrodružství, z únosu, jehož obětí se minulé noci stala.

Situaci, ve které se ocitla, si ostatně musela redukovat na prozaickou otázku: z čeho bude nadále živa. Přišla o místo, nebo o ně přijde, jakmile bude týden u konce. Hlavou jí bleskla myšlenka, že by jí nějaké nové zaměstnání mohl opatřit Terry Weston, člověk zajisté vlivný, ale nápad v příští vteřině zapudila.

Decadonův dům byl ještě stále okupován policií. Dva detektivové, školení pro práce toho druhu, metodicky prohledávali knihovnu a zejména nebožtíkův psací stůl. Práce bylo dost i pro Leslie Rangerovou, neboť musela třídit, pořádat a vyřazovat písemnosti. Po dvě hodiny ji zaměstnával vedoucí seržant, jemuž musela vysvětlovat smysl a důležitost jednotlivých listin.

Danes jí přinesl čaj. I dveřník měl za sebou vzrušující hodiny.

"Pokud jde o tu závěť, slečno, co jsme podepisovali - policie po mně moc chtěla, abych jim pověděl, co v ní bylo."

"Když jste to nevěděl, Danesi," usmála se Leslie, "nemohl jste jim to říct."

Danes byl na pochybách, zda policii přece jen neměl poskytnout víc informací.

"Je to všecko divné, slečno - pamatujete se, že pan Decadon dal závěť do šuplíku a pak šuplík zamkl, že ano? Ale potom si na mě zazvonil, protože vám odkázal nějaké peníze a váš podpis tedy nebyl nic platný. Poslal mě pro kuchařku, aby přišla a dosvědčila jeho podpis. Tedy - on tu závěť znovu nepodepsal, ale perem jako by přejel svůj podpis a řekl, že to je před zákonem to samé, jako by ji podepsal. Potom dal závěť zase do zásuvky, zamkl ji a klíček strčil do kapsy. A přeci ta zásuvka byla odemčená, když ten detektiv začal prohledávat psací stůl. Je to ohromná záhada."

"Záhada není tak veliká, Danesi," řekla Leslie dobrácky. "Chudák pan Decadon později závěť asi vzal ze zásuvky a uložil ji někam jinam."

"Zrovna tak jsem to řekl panu Tannerovi, slečno," pokračoval Danes. "Taky se mně moc navyptával - a před chvilkou telefonoval dolů a ptal se, jestli už jste tady, a -"

V tu chvíli se otevřely dveře a na prahu stál Edwin Tanner. Pozdravil dívku obvyklým svým tichým úsměvem a vyčkal, až dveřník odejde.

"Slyšel jsem, že jste včera zažila krajně nemilou příhodu," řekl. "Velmi toho lituji. Moc by vám vadilo, kdybych vás poprosil, abyste mi pověděla, jak se to seběhlo?"

Vylíčila příběh - a i jí samotné se nyní zdál mnohem méně vzrušující než ve chvíli, kdy jejím ,obecenstvem' byl Terry Weston.

"No - nic zlého se vám nestalo, takže všechno vlastně dobře dopadlo," řekl Edd, když skončila.

Pomyslela si, že panu Tannerovi její bezpečnost neleží příliš na srdci.

"Pokud jde o tu závěť, slečno Rangerová - míním tu závěť, kterou jste spolupodepsala - nevíte náhodou, co v ní bylo... nebo (...)

(......)