Dante Alighieri
překlad: Jaroslav Vrchlický

BOŽSKÁ KOMEDIE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Zpěv jedenáctý

 Z vysokého břehu srázném lemu,
 jenž z rozbitých skal v kruh čněl zbudovaný,
 jsme došli k davu více příšernému.
 
 Zde zarazil nás puch tak neslýchaný
 z dna rokle jdoucí, že za rakve tmavé
 jsme víko vešli, jsouce bez ochrany.
 
 Tu nápis četl zrak muj v barvě žhavé:
 Jest papeže mi Anastasa chovat,
 jejž druhdy Fotin svedl s cesty pravé.
 
 „Teď zvolna dlužno dolů sestupovat,
 by smysl uvyknul se těmto párám:
 jich smrad nebude víc pak pozorovat."
 
 Tak mistr můj. Já nesměle jej kárám:
 „Ó najdi něco, aby chvíle hbité
 jsme neztratili!" On: „Zříš, já se starám.
 
 Můj synu, v středu skalin těchto skryté" —
 hned začal řeč — „tři menší najdeš kruhy
 jak ty, z nichž vyšed's, rovněž stupňovité.
 
 V nich zatracencův různé najdeš druhy;
 by pohled na ně zkojil pud v tvé hrudi,
 slyš, jak a proč zde spjati jsou v trest tuhý.
 
 Cíl zloby každé, jež zášť nebes budí,
 jest bezpráví, za kterým člověk slídí,
 když jiné násilím neb klamem trudí.
 
 A klam že bývá vlastní vinou lidí,
 víc Bůh jej tresce, proto nejníž ztměly
 tvůj šejdíře zrak v mukách větších vidí.
 
 Jest násilníků pln kruh první celý;
 leč trojí můž' být násilí v své zlobě,
 tož na tři menší kruhy on se dělí.
 
 Lze proti Bohu, bližnímu a sobě
 být násilným; buď na těle či jmění,
 jak nyní zřejmý důvod podám tobě.
 
 Na bližním násilí jest poranění
 neb vražda, násilím na statku jeho
 jest loupež, ztroskot nebo vypálení.
 
 Tož vrahy, tvůrce poranění zlého
 a lupiče, kruh tento první hostí,
 zde v různých tlupách zkoušejí zla všeho.
 
 Násilím člověk života se sprostí
 neb statku svého; v druhém kruhu rojí
 neb zmítají se marné ve lítosti,
 
 Kdo vzali život sobě s vášní v boji,
 kdo hrou své jmění bídně promrhali
 a místo plesu jen se pláčem kojí.
 
 A proti Božství násilnictvím vzpláli,
 kdo v srdci svém je popřeli a tupí,
 a dary přírody kdo pohrdali:
 
 Menšího kruhu pod pečetí úpí
 Sodoma, Kahors, tak zde každý zmírá,
 kdo Bohem zhrdá a rouhání kupí.
 
 Klam dále, každé svědomí jenž týrn,
 můž' na tom, kdo nám věří, spáchán býti,
 i na tom, od něhož nám není víra
 
 A tímto klamem, zdá se, v nic se řítí
 jen svazek lásky, přírody to činu:
 lze v drahém knlhu zahnízděny (...)
(......)