Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Kde sestoupli jsme, břeh byl skalinatý a hrůza tak pro toho, jenž zde, zela, že každý zrak byl ztrnul děsem jatý. Jak ona skalná troska, která sjela tam u Tridentu střemhlav do Adiže, buď podemletím, buď že zem se chvěla; Neb od vršku, zkad sunula se níže, až ku rovině tak jest kolmá skála, že slézti dolů nelze bez obtíže: Tak naše cesta s tesů těch se dála, tu hle, kde trčel zbořený val tmavý, na výši jeho hanba Krety stála, Počata druhdy z nastrojené krávy. Jak spatřil nás ten netvor, kousal sebe jak ten, jejž vzteku vnitřní oheň tráví. Můj mudřec k němu: „Snad tě hrůza střebe, mníš, z Athen vévoda že krok sem stáčí, jenž na světě tam kdysi zabil tebe? Pryč, netvore, neb ten k věčnému plači tvou sestrou naveden jsa nepřichází; by poznal vaše tresty, on sem kráčí. A jako býk se utrhne, když srazí jej smrtící ráz k zemi, v před se řítí, jít nemůže, jen sem tam sebou hází: Na Minotaura tak nám bylo zříti. V tom vůdce: „Obrať ku stezce krok smůly, neb dokud zuří, dobře můžeš sjíti." A tak jsme dále mořem trosek spěli po úzké stezce dále přes kameny, jež novou tíží kroků mých se chvěly. Já v dumách kráčel. On: „Snad zamyšlený jsi nad těmito troskami, jež chrání ten zvířecí vztek mnou teď zkonejšený? Věz tedy, když jsem poprv v pekel plání se spustil, tyto skály v tmavém luhu zde nezdrceny s pyšnou stály skrání. Leč krátce před tím, dobře-li můj druhu si vzpomínám, než Ten přišel, jenž Ditu vzal velkou kořisť z hořejšího kruhu, Ten hrůzný dol se v takém zatřás' chvitu, že zdálo se mi, jak by Vesmír vznítil se láskou, v kterémž, jak mní mnohý, citu Svět často v chaos zvrácen, jak ji cítil: a tenkrát rovněž hřbet té staré skály jak zde i jinde v ruina se zřítil. Leč upři v údol zrak, hle, jak se valí k nám krve proud, v kterém se každý vaří, kdo násilím bližního svého šálí." Ó hltavosti, vzteku, vám se zdaří být ostnem, dokavad jsme krátce živi, a věčnost nás pak takou lázní daří! Tu široký zřím v kruhu příkop křivý, ten objímá té pláně okruh celý, jak udal dřív mi vůdce spolehlivý. A mezi ním a skalní stěnou jeli Kentauři řadou v šípů břitkých v broji, jak na světě když na lov druhdy spěli. Jak uzřeli nás, ihned každý stojí, tři od tlupy se oddělili s luky, a s šípy vybranými k nám se rojí. A jeden křičel z dálky: „V jaké muky sem přicházíte po tom strmém srázu, tam odtud mluvte, neb šíp pustím z ruky." Děl mistr jemu: „Odpověď dám v rázu tam Chironovi blíž u břehu kraje; tvá prudká mysl vždy strojila zkázu. To Nessus jest," děl, mne se dotýkaje, ..jenž mřel pro Dejaniru, krásnou paní, sám ze sebe svou pomstu utkávaje. Z (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
