Dante Alighieri
překlad: Jaroslav Vrchlický

BOŽSKÁ KOMEDIE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Zpěv třicátý čtvrtý

 Vexilla regis prodeunt inferni
 již proti nám. Nuž k předu upři oči,
 rci, zda jej poznáš," děl můj mistr věrný.
 
 Jak hustou mlhu padat když zrak zočí,
 neb zeměkoule když se začne tmíti,
 mlýn z dálky zjeví se, jejž vítr točí:
 
 Dům takový já domníval se zříti,
 před větrem za vůdce jsem skryl se záda,
 neb v jiný úkryt nelze tu se skrýti.
 
 Již byl jsem, s bázní verš můj se tu spřádá,
 tam, stíny kde v led skryté prokmitaly
 jak tříska, která za křišťál se vkládá.
 
 Ty ležely a ty zas přímo stály,
 ty hlavou vzhuru, ty zas šlepějemi,
 ty tváří k nohám luky být se zdály.
 
 Když ku předu jsme prošli stíny těmi,
 kde zlíbilo se vůdci ukázati
 mně tvora, jenž dřív krášlen vděky všemi,
 
 Mne před se vzal a poručil mi státi
 řka: „Ejhle Dis i místo, kde v té chvíli
 hleď srdnatostí sebe opásati!"
 
 Jak ztrnul jsem a stál jsem beze síly,
 čtenáři, neptej se, to nenapíši,
 neb všecky řeči by zde matny byly.
 
 Já nevěděl, zda mrtev jsem neb dýši,
 nuž pomni sám a suď dle vtipu svého,
 čím byl jsem nejsa v tísni v oné říši.
 
 Neb císař toho kraje bolestného
 od ňader středu trčel z ledu cele,
 a obru já spíš, nežli pažím jeho
 
 Se obr rovnat můž, a rovněž směle,
 by rovnalo se takovému údu,
 jak velké asi bylo tělo celé!
 
 Tak sličný byl-li, jak teď hrozný, v bludu
 přec brvy zchmuřiv proti Stvořiteli,
 rád věřím, že jest zdrojem všeho trudu.
 
 Jak velký div zde moje oči zřely!
 Tři obličeje na jeho tu hlavě,
 z nich jeden napřed, ten byl zkrvavělý,
 
 Dva druhé k němu družily se hravě
 nad středem každé lopatky a spjaly
 se k sobě tam, kde pták má hřeben právě.
 
 Na pravém žlutá barva s bílou plály
 a levý barvu lidí měl v tom kraji,
 kde bouřlivě Nil v údolí se valí.
 
 Pod každým křídla dvě se pozvedají,
 jak slušno ptáku takému, se šíří;
 na moři také plachty nebývají.
 
 Bez peří byla v způsob netopýří,
 jak třepal jimi, ihned vítr trojí
 z nich po okolí celém bouřně víří.
 
 Tím celý Kokyt kolem v ledu stojí:
 Ze šesti očí krevných slzí nával
 přes trojí bradu s hnisem se mu rojí.
 
 A zuby každé tlamy rozmačkával
 on hříšníka jak trdlicí; v témž čase
 on stejnou mukou ty tři obsypával.
 
 Přednímu kousání být žertem zdá se,
 však spáry svými když jej začal dříti,
 tu jeho hřbet kmit často v holém mase.
 
 „Ten v trestu největším, jejž vidíš mříti,
 jest Jidáš, hlavou visí dovnitř dolů,
 a nohy jeho venku můžeš zříti.
 
 Z těch dvou, jichž hlava venku visí spolu,
 to Brutus, jenž ční z tlamy černé čelem;
 jak svíjí se a němý jest v svém bolu!
 
 Ten třetí Cassius jest s tlustým tělem.
 Leč blízká noc a odchodu čas kyne,
 neb viděli jsme vše již v Pekle celém." -
 
 Kol (...)
(......)