Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Čas nedovolil více otálení, neb poledník nechalo slunce Býku a Štíru noc. Jak nezná zastavení A vytrvá muž statný při podniku, svou cestou jda i všecky přes nehody, neb osten nutnosti jej žene: v mžiku Druh za druhem jsme v soutěsk vešli, schody tak úzkými jsme výše stupovali, že každý sám šel skalnatými vchody. Jak, letět když chce, dělává čáp malý, nazvedne křídlo, zas je spustí dolů, zda z hnízda jít má, spor v něm neustálý: Tak mluvit vřel jsem přání ve plápolu, jenž opět zhasínal, že rety moje jak mluvit chtícího se chvěly spolu. Můj sladký otec hned pln nepokoje, ač spěchal, zřel to: — „Čas, by šípu zbavil se řeči luk, jenž napjat příliš! —“ Svoje Jsem s jistotou otevřel ústa, pravil: — „Jak možno, stravy kde potřeba není, by někoho hlad až k zhubnutí strávil?“ — „Na Meleagra upři pomyšlení, jenž s dohořením polena též zhynul, pak nebude to těžké k pochopení; A na zrcadlo, z kterého ti kynul týž posuněk a pohyb, jejž kdo dělá, spor tvrdý dřív, hned měkce by ti plynul. Leč aby duše tvá v tom zdomácněla, zde Statius, já prosím svými slovy, ať zahojí ti rány pochyb zcela.“ — — „Když otevru mu zrak v svět věčný, nový před tebou,“ Statius děl, „tím se děje, že každé přání tvé mé ucho loví. —“ Pak začal: „Jestli ochotný sluch přeje mým slovům, by je zachoval duch čilý, pak poznáš „jak“, vtom které se ti kreje. Krev dokonalá, již nestráví žíly, jež žíznivé jsou, zpět zůstane v těle, jak z hodu částky pokrmu, jež zbyly. Ta tvůrčí sílu svou pro tělo celé ze srdce čerpá, oné rovna, údů jež dělá tvar a žilami jde směle. Pak čištěna v úd klesne, o němž v studu líp mlčet jest a odkud v kapkách splývá na cizí krev v klín matky silou pudu. Tam obě spojí se: ta tvorby chtivá, ta trpící; neb tak je dokonalá ta, odkud obě přišly, řeka živá. Jak dospěly tam, činnost krve vzplála, teď houstnutím teď oživením zase té látky, která jí se pevnou stala. Teď síla činná duši podobá se, již rostlina má, rozdíl to jen tvoří, že ta již cíl má, po němž tato ptá se. Má cit a pohyb jako houba v moři, pak síle, jež z ní zatím vypučela, jme ústrojí se dělat a tu noří A rozvijí se síla, která dlela ve srdci roditele, v kterém tají všech údů stavbu přírody moc bdělá. Jak zárodky se v děcko předělají, to nezříš, posud otázka ta byla i moudřejšímu než ty lživou bájí, Tím, nauka že jeho oddělila od duše rozum schopný, pro nějž žádný si organ vynajíti nestačila. Hruď otevř pravdě, jejíž soujem ladný ti dávám, věř a lichá zapuď zdání: Jak v zárodku je hotov mozek řádný, Bůh, (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
