Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Tak pevně upřené mé byly zraky, svon žízeň desíti let ukojiti, že ostatní mé smysly jaly mraky. Na stranách všech dokola zřím se tmíti zeď lhostejnosti, její úsměv svatý tak ovábí mne zas starou svojí sítí. Tu násilně obrácen zrak můj vzňatý od těchto Bohyň ku levému boku, neb jedna děla: Jsi až mnoho jatý. A onen stav, jenž nastává vždy v oku, když příliš slunce záře v hloubku vnikla, tmu na chvíli stlal v ústret mému kroku. A zřítelnice na málo když zvykla, (dím na málo s tím mnohým v porovnání, zkad násilím se odtrhla), již znikla Ta řada svatá mně po pravé skráni jdouc průvodem a majíc v čele svity těch sedmi světel a též slunce plání. Jak otáčí se voj pod svými štíty, když s praporem se zachrániti práhne, než změní cesty směr mu vůdce hbitý: Tak přední tlum svatého sboru táhne, a přešel kolem nás dřív mnohem, vojí než svatý vůz se k další cestě nahne. Zas paní u kol našly službu svoji, Noh táh své svaté břímě svatým luhem, ni pérem nezachvěl; jež v Lethy zdroji Mne koupala, šla se Statiem, druhem, a se mnou v stopách toho kola, které blíž osy menším vždy se točí kruhem. Tím starým lesem naše pouť se bere, jenž zpust, že Eva hadu uvěřila; v krok andělské nám zněly písně steré. Na trojí dostřel šípu postoupila již cesta naše vozu ve průvodu, když Beatrice s něho sestoupila. V tom Adam! zněl hlas šírém po obvodu, a všecko hrnulo se k stromu v sboru, jenž na snětích byl bez listů i plodů, A vrchol jeho, který ve prostoru víc místa zabírá, čím výše pne se, by sotva rovna našel v Indském boru. Zdar Nohu tobě, který v tomto lese neurveš z dřeva, jež sladkou chuť dává, však svíjení se v prachu břichu nese! Tak stromu kolem dav ten provolává se kolem stavě; dí Noh rodem dvojí: „Tak zachová se síně všeho práva“ — A obrácen k té, jež ho táhla, voji, jej přivlíknul k ovdovělému kmeni jej přivázav, zkad on měl látku svoji. Jak naše rostliny, když slunce denní své velké světlo s oním světlem mísí, jež padá s hvězd za Lososem, se změní A vypučí zas, v barvě své se vzkřísí, než slunce opět ve souhvězdí jiném své oře zapřáhne, strom holý kdysi Teď omládna se zaskvěl v listí stinném, ne růžemi leč fialkami spíše plál dříve pustý, sirý, jedním kynem. V tom sladký hymnus celý háj kol dýše, jejž nechápal jsem, nezpívá se v žití, jej ke konci jsem nesnes, jak zněl s výše. Bych popsat moh’, jak v spánek skonejšiti se daly oči při Syringy lkání, jež musily to draze zaplatiti, Jak malíř vzor má při svém malování, já maloval bych, jak mne zmohlo snění, leč jinému to nechám namáhání. Můj zpěv nechť líčí moje probuzení, dím: — „Tmavý závoj snů mi strhla záře, —“ a hlas: „Co děláš? Vstaň!“ — V tom okamžení Jak, aby zhlédli strom ten květy smavý, rty Andělů po jehož prahnou maně a který v nebi věčný sňatek slaví, Jan, Petr, Jakub jednou slovem Páně, jímž spánek větší často byl již ztracen, se opět zbudili, (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
