Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
1 Když láska k vlasti otřásla mnou celým,
2 shrnul jsem listí, aby z něho clona
3 zas byla tomu s hlasem ochraptělým,
4 a dále pak jsme šli až v místa ona,
5 jež pásmo druhé od třetího dělí,
6 kde spravedlnost hrozné dílo koná.
7 Abych vám popsal, co jsme uviděli,
8 povím, že přišli jsme až k širé pláni,
9 jež chová bez rostlin svůj obvod celý.
10 Les bolný věncem kolem ní se sklání,
11 tak jako jej zas příkop smutný svírá.
12 Tam zastavili jsme se zadumáni.
13 Poušť písčitá to byla, zprahlá, širá
14 jak ta, již Cato pod nohama svýma
15 kdys měl a jež se táhla žhavá, sirá.
16 Ó pomsto Boží, jaká hrůza jímá
17 as každého, kdo čte, co píši tady,
18 jak vyjevilo se mi před očima.
19 Já viděl nahých duší celé řady,
20 jež bědně všechny naříkaly bolem,
21 však každou jak by vládly jiné řády.
22 Ležely jedny na tom písku holém,
23 zas jiné krčily se v beznaději
24 a jiné stále obcházely kolem.
25 Nejvíc je těch, jež takto obcházejí,
26 a méně těch, jež na břiše tu leží,
27 však nářek jejich skučí nejbědněji.
28 A na tu poušť, již přehlédnout lze stěží,
29 dštil oheň planoucími krůpějemi,
30 jako když v horách za bezvětří sněží.
31 Jak Alexander s voji svými všemi
32 v Indii přitáh' pod oblaka žhavá,
33 plameny viděl padati, až k zemi
34 a nařídil, ať vojsko udupává
35 ty jiskry, aby neslily se spolu
36 v ohniska žáru nezdolná a dravá,
37 tak zde se oheň ,věčný spouštěl dolů,
38 až písek hořel jím, jak pod ocelí
39 troud vznítí se, a rostla prudkost bolů.
40 Neustal nikdy tanec rozechvělý
41 ubohých rukou, které bez ustání
42 ty nové jiskry střást se pokoušely.
43 Já pravil: "Mistře, před nímž vše se sklání,
44 jen ne zlých duchů cháska zarputilá,
45 když vítalo nás v bráně jejich lání,
46 kdo je ten velký, jejž těch žárů síla
47 nezmohla dosud, jehož vzdory divé
48 ohnivost deště k zrání nezlomila?"
49 Tu on sám poznav z otázky mé chtivé,
50 že na něj vůdce ptám se, prudce pravil:
51 "Takový v smrti jsem, jak žil jsem dříve!
52 Byť Jupiter i kováře si znavil,
53 od něhož ukován měl blesk ten dravý,
54 jímž v poslední den života mě zbavil,
55 a ostatní též štval až do únavy
56 v kovárně černé svého Mongibella,
57 křiče: ,Vulkáne, pomoz teď v čas pravý!'
58 jako když bitva u Flegry kdys vřela,
59 a blesky všemi zasypal mne prudce,
60 přec byla by to pomsta neveselá!"
61 Tu mocným hlasem promluvil můj vůdce,
62 jaký se od něho jen zřídka slýchá:
63 "Ó Capanee, v nejvyšší jsi muce
64 jen tím, že stále trvá tvoje pýcha -
65 ta trestem budiž ti ve věčném čase,
66 vše ostatní by byla trýzeň lichá!"
67 Mně mírnějšími rty pak pravil zase:
68 "Toť jeden z králů sedmi, kteří Théby
69 kdys obléhali. Rouhal se a zdá se,
70 že dosud pohrdá tak Bohem v nebi.
71 Však jak jsem (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
