Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
1 I šli jsme sami, bez průvodu, němí,
2 šli jeden za druhým, jak kráčívají
3 za sebou Menší bratři ulicemi.
4 Já při pohledu na tu rvavou láji
5 na bajku Ezopovu vzpomněl zase,
6 jež o žábě a myši příběh bájí.
7 Neb teď a nyní více nerovná se
8 než toto s oním, správně-li se spojí
9 počátek s koncem, jak vše vskutku má se.
10 A jako z myšlenky se druhá rojí,
11 tak ona potom zrodila zas jinou,
12 jež bázeň prvotní mi v duši dvojí.
13 Já myslil si: "Ti ďábli naší vinou
14 jsou posměchem a škodou zahanbeni,
15 a bojím se, že nám to neprominou.
16 A jestli zlovůle se ve vztek změní,
17 hned za námi se přiženou ti ďasi
18 jak za zajícem ohař rozlíceni!"
19 Už cítil jsem, jak strach mi ježí vlasy,
20 a dozadu jsem hleděl v děsu stálém,
21 když řek' jsem: "Mistře, nebude nám spásy,
22 neskryješ-li nás za některým valem
23 tak živě zřím, jak se nám v patách žene
24 Zlých Spárů voj, že už jej slyším málem."
25 "Sklo kdybych olovem byl podložené,
26 nezachyt'," řekl, "bych tvůj obraz vnější
27 tak hned, jak vnímám nitro poděšené.
28 Tvé myšlenky teď mým jsou podobnější,
29 s touž tvářností a stejným hnutím hlavy,
30 že oboje táž rada ukonejší.
31 Pravda-li to, že leží tak břeh pravý,
32 že k druhé jámě sejít můžem tady,
33 domnělé honbě ujdem bez obavy."
34 Však nedokončil ještě ty své rady,
35 když nad námi už vztekem pomsty skučí
36 a na křídlech se blíží ďáblů řady.
37 Hned vůdce můj mě chytil do náručí,
38 jak matka, blízkým hlukem probuzena
39 plamenů, které šlehají a hučí,
40 popadne dítě, prchá uděšena
41 a nežli na sebe víc myslí na ně,
42 jen do košile nuzné oblečena,
43 a ihned s vrcholu té drsné stráně
44 naznak se spustil srázem svislé skály,
45 jenž zavíral žleb druhý, vstupu bráně.
46 Náhonem sotva kdy se vody hnaly
47 tak rychle roztáčeti kola mlýnů,
48 ani kde nejblíž k lopatkám se valí,
49 jako můj mistr uháněl v tom klínu,
50 ke mně se chovaje, když tak mě nesl,
51 ne jako k druhu, ale jako k synu.
52 A sotva nohou ke dnu žlebu klesl,
53 už stáli tam, kde vrcholila skála,
54 však strach z nich neměl, zraků nepovznesl,
55 neb prozřetelnost vznešená, jež dala
56 jim za úkol být správci páté jámy,
57 tamodtud vyjíti všem možnost vzala.
58 Našli jsme dole lidi pod maskami,
59 co v kruhu volným krokem obcházeli,
60 lkající, znavení a v hrůze sami.
61 Na sobě kutny s kapucemi měli
62 až přes oči, jak mívají ty samy
63 fráteři v Cluny nad skleslými čely.
64 Vně pozlaceny jsou, až oči mámí,
65 však zevnitř olovo tak krutě tlačí,
66 že Bedřichovy byly z pouhé slámy.
67 Plášť únavný, jenž věčnou muku značí!
68 Pak pustivše se vlevo, s nimi spolu
69 jsme šli a naslouchali jejich pláči.
70 Ti lidé znaveni tou tíží v bolu
71 tak zvolna šli, že v nových řadách s nimi
72 jsme každým hnutím (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
