Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
1 Na konci řeči zloděj pěsti obě,
2 prostrčiv palce, zdvihl. "Vezmi si je,"
3 vykřikl, "Bože, podávám je tobě!"
4 V té chvíli za přátele měl jsem zmije,
5 z nichž jedna, jak by řekla: "Nemluv dále!",
6 se ovinula lotru kolem šíje,
7 pak paže zas mu stáhla nenadále
8 a vpředu v uzel svinula se jiná,
9 až hnout se nemoh' v tísni neskonalé.
10 Pistojo, Pistojo, už nebuď líná
11 se v popel proměnit i se svou spřeží,
12 když semenem tvým roste tvoje vina!
13 Ve všech těch kruzích temných pekel stěží
14 jsem ducha zhléd', jenž takto Bohu laje,
15 ani snad ten, jenž v Thébách spadl s věží.
16 On utíkal už slova neříkaje;
17 vtom spatřím Kentaura, jenž v rozběsnění
18 sem pospíchá: "Kde tvář ta nestoudná je?"
19 Ani snad v Maremmě víc hadů není,
20 co jemu na hřbetě se hemží plazů
21 až tam, kde v lidskou podobu se mění;
22 na plecích leží mu a podél vazu
23 drak s křídly rozpjatými, plný síly,
24 že vše, co potká, ohněm vrhá v zkázu.
25 "To Cacus je," mi praví vůdce milý,
26 "jenž často pod skalinou Aventina
27 jezera krve rozlil pro násilí.
28 On s bratry nejde, jeho cesta jiná,
29 neb to, že lstivě ukrad' u souseda
30 veliké stádo, je zlá jeho vina.
31 Trest našel teprv, takto sobě veda,
32 pod kyjem Herakla, jenž sto ran v půtce
33 mu dal, však on jich cítil deset leda!"
34 Co mluvil takto, netvor proběh' prudce,
35 a pod námi tři duchové se brali,
36 jichž teprv jsme si všimli, já a vůdce,
37 když oni na nás "Kdo jste?" zavolali.
38 Tu ustali jsme v rozmluvě a na ně
39 jsme pak už oba oči upírali.
40 Já neznal je, však stalo se to maně,
41 jak někdy v řeči náhodou se děje,
42 že někdo jmenován je nečekaně,
43 když jeden ptal se: "Co je s Cianfou? Kde je?"
44 Aby si vůdce všiml toho dění,
45 prst přiložil jsem k spodku obličeje.
46 Čtenáři, nemáš-li se k uvěření
47 toho, co povím, mne to neudiví:
48 ač sám jsem viděl, k víře mi to není.
49 Co k nim tak zdvíhám pohled žádostivý,
50 had šestinohý na jednoho zticha
51 se vymrští a k němu přilne divý,
52 nohama středníma se chytne břicha,
53 předníma hravě na paže mu sáhne
54 a hroty zubů do tváří ho píchá.
55 Zadními spáry stehna poroztáhne,
56 prostrčí ocas dlouze rozvinutý
57 a po zádech jej vzadu vzhůru táhne.
58 Tak těsně břečťan nebyl přivinutý
59 ke stromu, jako k jeho údům chtivé
60 své údy připoutával plaz ten krutý.
61 Jak žhavý vosk se slehly trupy živé,
62 až barva každého se s druhou slila
63 a žádný z nich se nezdál, čím byl dříve,
64 jako když přiblíží se ohně síla,
65 papírem postupuje barva hnědá,
66 jež černá není ještě, mře však bílá.
67 Druzí dva hleděli. "Agnello, běda!"
68 volali oba, "měníš vzhled svůj pravý -
69 -jste dva či jeden, rozlišit se nedá!"
70 Už v jednu promění se obě hlavy,
71 v mátohu jedné tváře zbědované
72 (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
