Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
1 Lid mnohý, mnohé rány, mnohé žaly
2 tak zpily oči mé tam v krátkém čase,
3 že málem by se byly rozplakaly.
4 Však Vergil řek' mi: "Kam to hledíš zase?
5 Proč zrak tvůj stále mezi stíny dolů
6 k těm zmrzačencům smutným upírá se?
7 Tak nečinils to v jiných jámách bolů.
8 Však pomni, míníš-li je spočítati,
9 že míle dvacet dvě má kruh ten v dolu
10 Už pod nohama měsíc máme, krátí
11 se čas a zbývá ještě, abys zvěděl
12 tak mnohé, co ti hodlám ukázati."
13 "Kdybys byl poznal," já mu odpověděl,
14 "proč tam tak hledím, býval bys mi věru
15 dovolil ještě, abych stál a hleděl."
16 Dál vůdce jde a já se za ním beru
17 a odpovídám na to, co mi říká:
18 "Mně zdálo se, že v příkopě tom, v šeru,
19 kam hleděl jsem, ač zrak tam stěží vniká,
20 duch z pokrevenství mého v pláči stojí
21 pro vinu, za niž se tak draze pyká."
22 Tu mistr praví mi: "Už mysl tvoji
23 by vzpomínání na něj přejít mělo -
24 jiných si hleď a jej nech na pokoji,
25 neb viděl jsem, co pod můstkem se dělo:
26 prstem ti ukazoval, hroze stále,
27 a slyšel jsem jej zvát Geri del Bello.
28 Tím zabrán jsi byl právě na té skále,
29 jehož moc Altaforte uchvátila,
30 že nedíval ses tam, a on šel dále."
31 "Smrt násilná, ó vůdce můj, to byla,"
32 já řek', "jež dosud nepomstěna těmi,
33 kdo v hanbě byli s ním, ho popudila
34 k tomuto hněvu. Proto šel tak němý,
35 nevěda, myslím, promluviti má-li,
36 a způsobil, že víc ho líto je mi."
37 Tak k místu na skále jsme rozmlouvali,
38 odkud dol druhý bychom uviděli,
39 být světla více tam, až do dna v dáli.
40 Poslední klášter Žlebů Zlých jsme měli
41 pod sebou tak, že se nám objevili
42 novici jeho všichni, jak tam dleli,
43 a do sluchu mi nářky dostřelily,
44 jež měly šípy bolem zostřovány,
45 až jsem si uši zacpával v té chvíli.
46 Jako by z nemocnic všech z Valdichiany
47 nemocní všichni byli spolu tady
48 a z Maremmy a Sardinie rány
49 v jediný příkop snesly dohromady,
50 tak bylo tam, a puch tak štípal v oči,
51 jako když z údů shnilých táhnou smrady.
52 Sestoupili jsme potom po úbočí
53 té dlouhé skály zase vlevo více,
54 a živě se můj pohled na dno točí,
55 kde Pána vznešeného služebnice,
56 nemylná spravedlnost, trestá vinu
57 těch, kdo šli světem, věci falšujíce.
58 Nemyslím, že žal větší na Aeginu
59 dopadl pro soužení převeliká,
60 když vzduchem plulo plno zhoubných stínů,
61 že všichni tvorové až po červíka
62 smrt hroznou morem náhle podstupují
63 a lidé dávní se, jak básník říká,
64 semenem mravenčím jen obnovují,
65 než byl ten bol, jímž duchy bez vší vlády
66 jsem v kupách hynout viděl temnou slují.
67 Ten ležel břichem, onen zase zády
68 na druhém, po čtyřech zas jiný hnouti
69 se snažil stranou z jejich smutné řady.
70 Krok za krokem jsme mlčky šli svou poutí
71 hledíce na ty (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky