Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
1 Od děsných hodů hříšník zdvihl hlavu
2 a ústa otřel o té lebky vlasy,
3 jíž z týla maso rval si pro potravu,
4 a řek' : "Chceš, abych připomněl si časy
5 zoufalých bolů, na něž vzpomínání
6 mě mučí dřív, než oději je v hlasy?
7 Však jestliže jak setba hanby zraní
8 mé řeči zrádce, jejž tu hryži v bolu,
9 pak tedy slyš má slova i mé lkání!
10 Já nevím, kdo jsi, jak sem přišels dolů,
11 však Florencie as tvá domovina,
12 jak svědčí řeč, jíž hovoříme spolu.
13 Máš před sebou hraběte Ugolina
14 a toto arcibiskup je Ruggieri -
15 zvíš, proč jsme spolu, jaká naše vina.
16 Že záludně mi strojil úklad sterý,
17 ač jsem mu věřil, dal mne uvrhnouti
18 v žalář a smrt, ví člověk ledakterý.
19 Však nemohl jsi zvědět na své pouti,
20 jak krutá muka smrti předcházela.
21 Nuž slyš, ať i mé trýzně známy jsou ti.
22 Ta těsná škvíra, která ve zdi zela
23 věže, jež po mně hladomornou sluje
24 a pojme ještě mnohá živá těla,
25 lunu mi otvorem, jak nebem pluje,
26 zjevila vícekrát, když se mi v snění
27 strh' závoj, budoucnost jenž zahaluje.
28 Sen toho zde mi náhle v pána mění:
29 on vlka s vlčaty až přes chlum žene,
30 pro který Luccu z Pisy vidět není.
31 Vyzáblé fezy, dravé, vycvičené,
32 s Gualandy, Sismondy, Lafranchy hnaly
33 se před ním v smečce rozzuřené.
34 Po krátkém běhu uštváni se zdáli
35 otec i děti; zuby ostrou bělí,
36 jsem viděl, v boky se jim zatínaly.
37 Když zjitra vstal jsem, myšlenkou zlou bdělý,
38 tu zaslech' jsem, jak ze sna lkají syni:
39 byli tam se mnou a teď chleba chtěli.
40 Jsi ukrutníkem, netruchlíš-li nyní,
41 kdy víš, že sudbu svou jsem znal už dosti.
42 Když já ne, vzbudí v tobě soucit jiní?
43 Ve chvíli procitli ti hoši prostí,
44 kdy potravu jsme dostávali k ránu,
45 však sny nám vnukly bolné pochybnosti.
46 Když slyšel jsem té hrozné věže bránu
47 zatloukat dole, do očí svých dětí
48 jsem pohlédl, jak snášejí tu ránu.
49 Já neplakal, jak měl bych zkameněti,
50 však oni štkali. Anselmuccio milý
51 mi řek': 'Proč, otče, hledíš tak? Co je ti?'
52 A přec jsem nebědoval ani chvíli
53 celý ten den a noc, až ranní záře
54 dne druhého zas vyšla plna síly.
55 Když trochu světla vniklo do žaláře,
56 já rozhlédl jsem se a v děsné muce
57 jak vlastní svou jsem zřel ty čtyři tváře.
58 Tu bolem jsem si začal hryzat ruce.
59 A nevědouce, že to z hladu není,
60 hned oni všichni pozdvihli se prudce
61 zvolavše: ,Otče, menší utrpení
62 by bylo, kdybys jedl nás - vždyť těla
63 jsi oblek' nám: je svlékni k nasycení!'
64 Tak ztich' jsem, abych nesklíčil je zcela.
65 V ten den a v druhý už jsme nemluvili.
66 Že nepuklas, ach, zemi zatvrzelá!…
67 A když jsme pak už čtvrtý den tak byli,
68 k mým nohám poklesnuv můj Gaddo mladý
69 zvolal: ,Proč nepomůžeš, otče milý?'
70 a zemřel. Jako ty mne vidíš (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
