Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Šimon Mág - ze Samary podle, vyprávění Apoštolských skutků (VIII. 9 násl.) si chtěl koupit od apoštolů duchovní moc; odtud vzniklo pro svatokupectví v středověké církve označeni "simonie".
Svatý Jan - chrám patrona města, Jana Křtitele, ve Florencii. Po slavnostní řečnické intrádě nastupuje teskná vyhnancova vzpomínka na domov jako úvod k zpěvu - Dantově filipice proti církevním zlořádům. K následující autobiografické vzpomínce s křtitelnicí připomínáme, že za Dantových dob ještě dítě při křtu ponořovali do křtitelnice.
v jámě zpovídá se - podle tehdejšího zvyku popravovat zločince pohřbením za živa.
Bonifác VIII. - papež (1294-1303), za něhož mluvčí Danta omylem pokládá. Spis je kniha budoucnosti a domněle mluvčího podvedl, protože se scéna odehrává tři roky před Bonifácovou smrti. Krásnou paní je míněna církev - snad je to narážka na podobenství epištoly sv. Pavla k Efezským (V., 27), snad narážka na bulu Bonifáce VIII. "Unam sanctam", v niž užil o církvi podobenství Písně písní (VI., 8) "má holubice, má upřímná". Šálení je narážka na nečestné praktiky, jichž Bonifác použil, aby přinutil k abdikaci svého předchůdce Celestina (viz zpěv III.). Zde, v sarkasticky laděném zpěvu, čteme první z četných výbuchů Dantovy nevole proti Bonifácovi - politickému i osobnímu odpůrci. Mluvčí je papež Mikuláš III. (1277-80), který pocházel z rodiny Orsiniů (ital. "orso" - "medvěd"; proto se prohlašuje za syna medvědice). Církevní dějiny o něm mluví jako o jednom z prvních nebo vůbec prvním, kdo zaváděl nepotismus - to jest obsazování výnosných funkci příbuznými.
déle tomu - Mikuláš hoří dvacet let, Bonifác bude hořet kratší dobu (Bonifác umřel 1303, další neřádný papež, kterého Mikuláš předpovídá, 1314).
pastýř bez zákona - papež Kliment V. (1305-14), původně biskup z Bordeaux, který přenesl 1308 sídlo papežství z Říma do Avignonu (tzv. "avignonské zajeti" 1308-80), kde se papeži dostali do faktického područí politiky francouzských králů. To se těžce dotýkalo italské hrdosti - i politických a zčásti i finančních zájmů. Mimo vyhlášenou prodejnost ve věcech církevní správy a udíleni hodnosti spadá na jeho vrub rozpuštěni templářů a zrada na císaři Jindřichu VII.
nový Jason - píše se o něm v druhé knize Makabejské (IV., 7-26, V., 5-10), že si zakoupil od syrského krále nástupnictví v úřadě velekněze.
Za mnou pojď - Kristova slova Petrovi, narážka na vyprávění Matoušova evangelia (XVI., 19.-IV., 19).
(...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky