Karel Klostermann

V RÁJI ŠUMAVSKÉM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola X

Utekly dva roky, mnoho nového přinesly, zmizelého Slivku nevrátily; ten se propadl navždy, nezůstaviv po sobě mezery. Nikdo si naň již nevzpomněl, kdo ví, zda sám Podhamerský. Hrob jeho v Dlouhé Vsi zarostl bujnou travou, nikdo tam nepostavil kříže, nikdo nezasel květiny, nikdo již ho nezarosil slzami.

Oh, kdož ho znali, nastaly jim jiné starosti, boje a trudy!

Pavlina se vdala asi rok po jeho zmizení za selského synka z Innergefildu, přes to, že se Wald-Pály-Michl o ni ucházel ze všech sil. Jí to bylo jedno, ona by si byla podle všeho Michla taky vzala, ale Podhamerský nechtěl ani slyšeti, ba jednou pravil tomuto nápadníkovi přímo do očí:

„Ty se darmo namáháš, synku, a víš proč? Proto, že tě mám v podezření, žes hodil kdysi člověka do Vydry, přes to, žes to tenkrát u soudu popřel a že ti nemohli na kůži.“

Michl se marně vzpíral, zaklínal a zapřísahával, Podhamerský zůstal při svém.

Rána, kterou zmizení Slivky zasadilo pyšnému sedlákovi, ač byla krutější, než se kdo mohl nadáti, ježto ji pečlivě tajil před světem, neodvrátila ho od úmyslu pomoci si půjčkou u kterési spořitelny; provedl naznačenou nahoře finanční akci, jenže trochu později, když totiž provdával Pavlinu. Vypůjčil si osm tisíc zlatých, vyplatil z tohoto obnosu Pavlině věnem půl páta tisíce, aby svět zvěděl, že je ještě větší chlapík než dříve, splatil vimperskému příteli dva tisíce kapitálu a několik set nakupivších se nezaplacených úroků, nakoupil tažného dobytka, co jen ho mohl uživit a umístit, a vydělával, och vydělával jako nikdy předtím.

Jeho dceři Nany a jejímu Karlovi se vedlo znamenitě; přikoupili ke své nemovitosti kus pole, velikou louku a deset jiter lesů, pořídili si o dva potahy více a přiložili k nedotknutelnému věnu Naninu ještě několik set na hotových, přes to, že jim nadělil Bůh už třetí děcko.

Duch otcův, od přírody v Nany žijící, rozvil se v ní ještě mnohem mohutněji. Ona teprva ukáže světu, čeho dovede; z malých začátků se vyšine k nebývalému v těchto krajích bohatství. Za dvacet let bude míti větší statek než sám její otec, a třeba měla deset dětí, tolik co ona dostane podílem jednokaždé z nich.

Aby pak ze svého kapitálu co nejvíce těžila, uložila ho u jistého majitele skláren, Prušáka nebo Sasíka, jenž se byl před nedávnem zakoupil blíž Hartmanic a o jehož závodě se vypravovaly divy; on zajisté dokázal Šumavě a prastarému jejímu sklářskému průmyslu, že v té příčině bylo dosud všechno obestřeno egyptskou tmou a že teprve on rozžal zářivou pochodeň světla. Jakýs panáček, který věděl všecko na světě, všecko, co bylo, jest a bude, objevoval se v obcích a v lesích, kde uzavíral dodávky dříví pro zmíněné sklárny, při čemž zároveň dával na srozuměnou, že kdo má jakých peněz, smí si je uložit u jeho zázračného principála, a otevřel podnikavé Nany oči. Vyslala svého Karla, jenž se tam odebral k továrníkovi, maje svou stříbrnou medaili vně na kabátě a uvnitř pod touto pětačtyřicet stovek. Majitel hutí ho připustil milostivě k (...)

(......)