Karel Klostermann

Gymnázium začal Klostemann studovat v Klatovech a dokončil ho v Písku. Poté se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl však nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve yl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem.

Klostemann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jméno.

Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik. Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz klad na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění.

Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel v létě roku 1923 na rozedmu plic.