Lawrence Ferlinghetti

Narodil se v New Yorku roku 1918, začátkem druhé světové války pak 4 roky žil s rodiči ve Francii. Později odešel zpět do Ameriky, kde studoval na Bronxville Public School a na univerzitě v jižní Karolíně, již ukončil titulem ze žurnalistiky. Svůj doktorský titul z poezie získal na Sorbonské univerzitě v Paříži. Po návratu do USA vyučoval francouzštinu a v roce 1951 se natrvalo usídlil v San Francisku, kde objevil nastupující beat generation.

Ferlinghetti s přítelem Petrem D. Martinem začal vydávat časopis pojmenovaný po filmu Ch. Chaplina "City Lights" (druhé poschodí budovy na rohu Broadway a Columbus Street v North Beach). Rozhodli se otevřít knihkupectví o poschodí níž a pojmenovali ho podle svého časopisu. To ještě netušili, že City Lights se stane jedním z nejznámějších knihkupectví na světě, které ještě dnes stojí na svém místě. Ferlinghetti však nebyl jen obchodník, ale i básník, který začal pod značkou svého knihkupectví prodávat knihy nejen svoje, ale i ostatních autorů.

Na začátku svojí kariéry experimentoval s psaním pod vlivem LSD, což mimo jiné popsal ve své básnické sbírce Skryté významy věcí (The Secret Meanings of Things; byla vydána až roku 1968), ve které rozvinul experimentální techniku psaní a často až šokující jazyk.

Jeho básně jsou jednoduché a znějí prostě a zůstaly populární dodnes. Svou poezii psal hovorovým jazykem a způsob jeho psaní byl blízký výtvarnému vidění. Od beatnické tvorby se Ferlinghettiho poezie lišila především angažovaností v politických otázkách. Ve svých dílech oslavuje lásku, sex a svobodu a útočí na materialismus. Roku 1958 vydal svoji první sbírku básní Lunapark v hlavě (A Coney Island of the Mind), která byla ve své době jednou z nejlépe prodávaných básnických knih.

Ferlinghetti byl též politicky aktivní, do značné míry pod vlivem prožité války. Jeho smýšlení bylo poměrně pacifistické, zvláště poté, co byl poslán Nagasaki pouhých šest týdnů po zničení tohoto města atomovou bombou.

Po 60. letech, kdy většina hlavních beatniků zemřela a nebo přestala být aktivní, Ferlinghetti zůstal stálicí, která stále sebevědomě sledovala svoje zájmy. I nadále vydával a podporoval mladé autory, kteří potvrzovali jeho víru, že umělci by měli být nositeli lidskosti a stavět se proti silám zla.