Mark Twain
překlad: František Gel

DOBRODRUŽSTVÍ HUCKLEBERRYHO FINNA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XXIV

Příští den, když už se stmívalo, přistáli jsme uprostřed řeky, u mělčinky porostlé vrbovím. Po obou stranách byly na břehu vesnice a vévoda a král začali dávat dohromady plán, jak ty vesnice podojit. Jim mluvil s vévodou a řekl, že doufá, že to nebude trvat déle než několik málo hodin, protože ležet celý den spoutaný ve vigvamu je moc nepříjemné a nudné. Víte, my jsme ho museli svazovat, když jsme ho nechávali samotného, protože kdyby někdo přišel a viděl ho samotného a jen tak, vypadal by moc jako uprchlý černoch. Chápete to? Tak vévoda řekl, že je jaksi nemilé ležet celý den v poutech a že něco vyšpekuluje, aby se ty provazy daly obejít.

Vévoda, to se musí nechat, byl kromobyčejně vynalézavý a brzo to vyzkoumal. Oblékl Jima do kostýmu krále Leara – byl to dlouhý župan z hrubé bavlněné látky a patřila k tomu bílá paruka z koňských žíní a kníry; potom vzal divadelní líčidlo a natřel Jimovi tvář, ruce, uši a krk tmavomodrou nelesklou barvou, takže Jim vypadal jako utopenec, který ležel devět dní ve vodě. Ať se propadnu, jestli Jim nevyhlížel jako nejdivočejší podívaná, jakou jsem kdy viděl. Potom vévoda vzal kus plochého dřeva a udělal nápis:

 

NEMOCNÝ ARAB – NIKOMU NIC NEUDĚLÁ,

NEMÁ-LI ZROVNA ZÁCHVAT POMATENOSTI

 

Potom tabulku přibil na lať a lať postavil dva kroky před vigvam. Jim byl spokojen. Říkal, že je to hodně lepší než ležet každý den pár roků s provazy kolem rukou a nohou a třást se při každém zvuku. Vévoda mu řekl, aby si udělal pohodlí a aby si dělal, co chce; jenom kdyby sem někdo strkal nos, aby vyskočil z vigvamu a trochu vyváděl, aby ze sebe vydal pár skřeků a zaskučel jako divoké zvíře, a že prý každý zmizí a nechá ho na pokoji. Byl to správný předpoklad; ale když vezmete průměrného člověka, myslím, že by nečekal, až Jim začne skučet. Vždyť Jim vypadal nejenom jako nebožtík; vypadal ještě mnohem mrtvěji.

Naši šejdíři napřed chtěli zkusit znovu ,,Senzačního krále“, protože vynesl tolik peněz, ale pak si řekli, že by se to mohlo nevyplatit, protože se věc třeba už zatím po pobřeží rozkřikla.

Ale na nic jiného, co by opravdu vyhovovalo, nepřišli; a tak nakonec vévoda řekl, že tedy poradu odloží, že si bude sám lámat hlavu a že si za nějakou hodinku třeba vymyslí, co by na tu arkansaskou vesnici navlekli; král řekl, že pojede do druhé vesnice jen tak, bez plánu, v důvěře, že mu Prozřetelnost – čímž asi spíš myslel čerta – už něco výnosného dohodí. V místě, kde jsme se předtím zastavili, jsme si koupili konfekční šaty; teď se král do nich oblékl a kázal mi, abych si také vzal ty svoje. To se ví, že jsem to udělal. Královo oblečení bylo celé černé a vypadal v tom opravdu náramně a vznešeně. Nikdy bych nebyl řekl, jak šaty umějí člověka změnit. Vždyť předtím vypadal jako nejzpustlejší pobuda; ale teď, když smekl svůj nový bílý cylindr, uklonil se a nasadil si úsměv, vyhlížel tak velkolepě a dobrotivě a bohabojně, že byste řekli, že vykročil rovnou z archy Noemovy a že to je třeba praotec (...)

(......)