Mark Twain
překlad: František Gel

DOBRODRUŽSTVÍ HUCKLEBERRYHO FINNA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XXXV

Do snídaně rodiny byla ještě aspoň hodina, tak jsme zašli do lesa; Tom totiž řekl, že potřebujeme nějaké světlo, při kterém budeme kopat, a lucerna že dává světla příliš moc a mohla by nás prozradit; že tedy potřebujeme hromadu ztrouchnivělého dříví, kterému se říká ,,liščí oheň“ a které ve tmě vydává mírnou zář. Tak jsme nasbírali náruč ztrouchnivělých kusů a ukryli je v podrostu. Potom jsme si sedli, abychom si odpočinuli, a Tom povídá jaksi mrzutě:

„Kat aby to spral. Celá věc je tak snadná a hloupá, že snadnější a hloupější už ani nemůže být. A proto je tak zatra obtížné sestavit obtížný plán. Nikde není žádný ponocný, žádný hlídač, žádný strážný, kterého by bylo třeba omámit – a přece by tu měl být. Ale zatím tady není ani pes, kterému bychom mohli dát sežrat pilulku na spaní. Nebo ten Jim – je připoután za nohu třímetrovým řetězem k noze své postele. Ale stačí nadzvednout postel a vyvléct řetěz. A strýc Silas důvěřuje prostě každému; posílá klíček tomu praštěnému černochovi, ale neposílá nikoho, kdo by toho černocha hlídal. Jim už mohl dávno utéct tím oknem, jenže by s třímetrovým řetězem na noze daleko nedošel. Aby do toho do všeho… Hucku. Je to hrozně hloupá situace. Všecky nesnáze si musíme vynalézt sami. No, žádná pomoc odnikud; musíme vařit z vody a musíme ukázat, co umíme. Ještěže máme jednu útěchu: Je větší sláva dostat ho na svobodu přes četné překážky a nebezpečí, která jsme museli sestavit z vlastní hlavy, když je nedodali lidé, jejichž povinností bylo překážky a nebezpečenství dodat. Tak si například vezmi otázku té lucerny. Holá pravda je, že prostě musíme dělat, jako by lucerna byla nebezpečná. Ve skutečnosti bychom si sem mohli pozvat pochodňový průvod, aby nám svítil na práci, a nikdo by si toho nevšiml. Ale abych nezapomněl, musíme nejdřív sehnat něco, z čeho by se dala udělat pilka.“

„Nač potřebujeme pilku?“

„Nač potřebujeme pilku? Cožpak nemusíme přepilovat nohu od Jimovy postele, když chceme uvolnit řetěz?“

„Ale vždyť jsi sám říkal, že tu postel jde zvednout a řetěz vyvléct.“

„To je ti podobné, Hucku Finne, to jsi celý ty. Díváš se na věci, jako kdybys ještě nebyl odrostl školce. Cožpak jsi v životě nečetl vůbec žádnou knihu? Nečetl jsi nic o baronu Trenckovi, ani o Casanovi, ani o Benvenutovi Cellinim, ani o Jindřichovi čtvrtém, ani o jiném takovém hrdinovi? ( Tom zde uvádí osoby, které pro své dobrodružné životy vešly do populární románové literatury a v jejichž pestrých osudech, spojených často s nebezpečnými úniky, hledal inspiraci pro Jimovo „osvobozování“. Neohrožený baron Trenck (1711-1749), plukovník rakouských pandúrů, byl vězněn pro nekázeň a brutální chování, proslul pak dalšími husarskými kousky, ale nakonec byl obviněn, že pomohl k útěku zajatému pruskému králi a odsouzen k doživotnímu vězení na Špilberku, kde zemřel. Italský dobrodruh Giacomo Casanova (1725-1798) vylíčil své eskapády v slavných Pamětech. Florentský zlatník a sochař Benvenuto Cellini (1500-1571) popsal (...)

(......)