Jaroslav Žák

CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 10
DEMOKRACIE A ŘÍMŠTÍ KLASIKOVÉ ČILI VÝCHOVA MLADÝCH REPUBLIKÁNŮ ZA VOJENSKÉ ASISTENCE PANA CAESARA

Že by študák zrovna miloval stařičké římské autory, to by se říci nedalo, aniž by kdo mohl tvrdit, že lne dojemnou příchylností k jiným učebnicím povinných předmětů. Ale přece jen chtěj nechtěj napájí se jeho plastická duše sentencemi a názory oněch pánů, kteří k němu promlouvají svými nesmrtelnými díly, aniž to náš bujný študák tuší. Stejně tak přejímá podvědomě názory a moudrosti svých učitelů, i těch, kterým nemůže přijít na jméno. Vliv pedagogů si necháme na pozdější dobu; zde chceme něco říci k těm dobrým starým klasikům.

Demokratická škola má vychovávat mladé demokraty, má jim vštěpovat ideály zakladatelů tohoto státu a ona se také o to poctivě snaží, ale přitom přehlíží, že jsou určité věci v oné neměnné, ze starých časů přejaté školní látce, které se jaksi s těmito ideály nerýmují. Není to ovšem vzorec pro povrch koule nebo výklad o drahách nebeských těles, ale mezi moudrými sentencemi římských klasiků se najde moc věcí, které v demokratické škole naléhavě volají po řízném komentáři.

Po dvouletém urputném boji se záludnými plusquamperfekty dostane československý gymnazista do rukou prvního latinského autora – Caesarovy zápisky o válce galské. K formálnímu výcviku v myšlení, v němž se znamenitě vytrénoval dík sveřepým latinským vazbám, přistupuje nyní duševní obohacení myšlenkami a sentencemi mistrů latinské literatury, příklady občanských ctností antických lidí a ještě mnoho jiného, velmi užitečného pro výchovu charakteru. O to nic, to je všechno v pořádku.

Ale podívejme se blíže na vojenský “bericht” populárního generalissima Caesara, jenž se pracně snaží dokázat, že to bylo nanejvýš spravedlivé a vlasti prospěšné zmasakrovat většinu galských kmenů pod záminkou, že bere do ochrany jeden proti druhému. Vykládá dále, jak bylo skutečně mravně oprávněné a nutné přeplavit se dvakrát do Británie a uspořádat tamním Keltům různé lidové kratochvíle, jako je pobíjení lidí a pustošení vesnic, aby jim přešla chuť pomáhat soukmenovcům na pevnině. Velmi poučná jsou právnicky obratně zamotaná souvětí tohoto starého lišáka, která přímo dojemně připomínají dnešní diplomatické nóty. Nejsou vám náhodou, milí Čechoslováci, daleko sympatičtější stateční, uměnímilovní Galové (koneckonců naši dnešní věrní [5] spojenci), kteří se hrdinně bránili proti převaze římské válečné techniky a dokonalejšího materiálu, než útočící římské legie?

Dějepisní autoři mají na středních školách čelné místo. Caesar, Livius, Sallustius, Tacitus. Čtou se obšírné výňatky o punských vojnách a triumfu Říma na Kartáginou. Všechno je to líčeno ze stanoviska římských imperialistů. Což takhle vést demokratickou mládež k tomu, aby se na to dívala z jiné stránky?

Taková třetí punská válka je velmi poučný příběh. Úplně již odzbrojené a bezmocné Kartágo je stále solí v očích římským velkoobchodníkům, kteří chtějí ovládnout středomořské trhy. Starý uřícený Kato, (...)

(......)