Jaroslav Žák

BOHATÝRSKÁ TRILOGIE 3
Z tajností žižkovského podsvětí
(spoluautor Vlastimil Rada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA DEVÁTÁ
Inspektor Famfule vypravuje zkazku o Fantómu Malé operety

V prostorné dvoraně C2 žižkovského Scotland Yardu sedělo kol hutných dubových stolů službu konající mužstvo, zabráno do hry v šachy a v karty. Zbraně a komisní boty majíce na dosah ruky, hověli si tu zdánlivě bezstarostně hranatí bobyové, vesměs chlapíci vysocí 6 stop, osm palců a tři ukazováčky, jak toho vyžadoval přísný služební předpis žižkovského soustátí.

Velitel hotovosti obvodní inspektor Famfule přihlížel právě obtížné šachové partii dvou nadstrážníků, hvízdaje si technicky dokonale árii z Valkýry a mávaje si k tomu do taktu inspektorským obuškem.

„Teď bych šoupnul koněm,“ počal radit jednomu ze soupeřů, „pak bych obětoval králku a dva pěchy a potom bych se vzdal.“

„Podle rozkazu, pane obvodní,“ pravil poslušně strážník Andělíček, jehož se týkaly tyto poněkud složité pokyny, „ono je to beztak prohraný. V dnešní neklidný době se člověk nemůže pořádně soustředit na hru.“

„Ba, ba,“ povzdychl si jeho vítězný sok, nadstrážník Tlačbaba; „je to teď samý napětí a samá nejistota. Dřívejc člověk věděl na beton: hledá se lupič ten a ten, drobný postavy, má vodchlíplý uši a šlinc nad pravým okem a našinec si byl jistej, na čem je. Ale dneska? Ví někdo, jak vypadá Lojza Kápo? Ví někdo, kdo to vůbec je? Potkáš babku s ředkvičkama nebo čtyři děvčátka s kytičkama, ale není vyloučený, že je to třeba přestrojenej Kápo. Myslíš, že vidíš stín, kerej vrhá žižkovský podsvětí na náš veřejnej život, a von je to zatím stín vod kandelábru.

Jeden se bojí druhýho, poněvadž neví, esli je to von nebo někdo jinej za něho převlečenej, nebo jestli von sám není von, ale gangster za něho přestrojenej, a vůbec mi to připadá jako že Žižkov není Žižkov, ale zakuklený jiný město, a lidi jsou všichni přestrojený za jiný lidi nebo jsou to přízraky, přestrojený za vopravdovský lidi.“

„S těma přízrakama trochu přeháníte, mladý příteli,“ vece inspektor Famfule sundávaje helmu, aby zdůraznil své hrůzami nočních pochůzek pobělené vlasy. „Co vy mladí vůbec víte o přízracích? To já bych mohl vyprávět o příšernejch zjevech, který jakživy nebyly vysvětleny. Kdo je Lojza Kápo, ví každý uvědomělý školní děcko: lump a pacholek. Ale kdo byl fantom vinohradské metropolitní opery, neví dodnes nikdo, ani pan Svátek, který je nejlepší znalec pražských tajností.“

„Fantom Metro Opery?“ zvolal nadstrážník Tlačbaba s nelíčeným úžasem, jenž je nevídaným zjevem u žižkovských policemenů.

„To se divíte, mladíku!“ kýval inspektor šedou lebkou, „a vidíte, tenkrát nemluvil celej svět, divadelní i obyčejnej, o ničem jiným než o tomto tajemném zjevu. Inu jo, však je to také už slušná řádka let.“

Překvapený výkřik nadstrážníka Tlačbaby vzbudil pozornost veškerého mužstva a bobyové, odloživše karty, kostky a vrhcáby, upřeli tázavé pohledy na inspektora Famfule. Pozoruje živý zájem, jejž vzbudil u strážnického dorostu, nasadil si starý policejní šakal ležérně přílbici, a poklepávaje zamyšleně pendrekem do stolní (...)

(......)