Stanislav K. Neumann

ZLATÝ OBLAK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XIV

Marion,

to, co Ti chci především říci, mohlo býti řečeno hned druhého dne po našem nenadálém setkání v osadě; váhal jsem až do dneška, poněvadž jsem starý chlap a Tobě je dvacet let. Nebudu tedy překvapen, vysměješ-li se mi v duchu a dáš-li mi najevo, že Tě nikdy nenapadlo hleděti na mne jinak než jako na dobrého kamaráda. Ale mám Tě nade všecko rád a za tři měsíce našeho přátelství nabyl jsem konečně odvahy říci Ti to přímo, ač nepochybuji, že to již dlouho víš. Domnívám se, že za tu dobu byla bys již našla příležitost, abys mě vyvedla z milostných iluzí, kdybys byla chtěla, a nevěřím, že Ty nechtělas tomu jen proto, že Ti moje iluze lichotily a můj omyl Tě bavil. Ale také Tys mohla jen otáleti s pravdou a pro své váhání míti důvody ušlechtilejší. Dnes tedy kladu svoje vyznání do Tvých drahých rukou a jsem přesvědčen, že můžeš jím býti překvapena jen potud, pokud Tě nutí dáti mi takovou neb onakou odpověď.

Mám Tě nade všecko rád, nade všecko to, co přispívá ještě k osobnímu štěstí člověkovu; pak jest i vyšší štěstí nadosobní, ale o tom netřeba mi s Tebou mluviti, poněvadž jsme stejného přesvědčení a byli bychom si již dávno cizí, kdyby byla mezi námi propast rozdílných názorů a citů. Nedovedl bych, krátce řečeno, milovati paďourku nebo růženečkářku, jako Ty bys nemohla milovati muže s měšťáckými nebo maloměšťáckými představami. Víš také dobře, že mi neběží o pouhé milování, nýbrž o přátelství, o něžné přátelství s vyšším cílem, prospěšným oběma stranám a užitečným i pro věc, která je nám drahá.

Miluji Tě jako slunnou zahradu, plnou květin i ovoce, a potřebuji Tě pro své štěstí a pro svou práci jako teplo, světlo a čistý vzduch. A chtěl bych, abys Ty měla mě ráda jako skrovný domov, k němuž se utíkáme z nepohod, nesnází a protivenství života a jehož existence nás posiluje při práci a boji. Tak byli bychom si navzájem užitečnými, ve dvou, jak víš, je všecko snadnější, a naše shoda mohla by tedy jen prospěti úloze, kterou máme nebo chceme ještě míti v okruhu svých zájmů a možností.

Nenabízím Ti toho, co nazývají manželstvím nebo společnou domácností! Nestojíš o to, a já mám o Tobě příliš krásnou představu, abych se neděsil myšlenky, že bys mohla skončiti jednou jako domácí soumar. Nenabízím Ti zaopatření výměnou za společnou postel, můj sen a moje láska jsou příliš čisté, než abych je chtěl utahati triviálnostmi pod jedním stropem a jednou peřinou. Ale chtěl bych ze všech sil svých Ti pomáhati k tomu, abys mohla se státi schopnou a svobodnou osobností, která si dovede zjednati a udržeti i hospodářskou nezávislost. Chtěl bych ovšem, abychom jednou mohli pracovati společně, ale pravděpodobně odnese mne vítr života dříve než Tebe: lítost, že Tě musím opustiti, usmívala by se, kdybych pak věděl, že Tě opouštím dosti silnou mozkem i srdcem, abys vytrvala.

Neznám Tě ještě dobře a jsi mladá. Pozdě až docházívá člověk k poznání, že láska a přátelství jsou veliké umění zkušených a všecko ostatní toliko náhražka, netečnost a (...)

(......)