Vladislav Vančura

OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kněžský spor

Druhého dne král zahlédl sedět Kmitase na nádvoří. Byl spoutám. Opíral se o kůl. Král nechtěl míti na očích chlapisko tak málo křesťanské a pokynul křižákům, aby je pokřtili. Jakýsi kněz z řádu Německých rytířů uchopil tedy ubožáka a říkaje svatá slova chtěl mu před jáhnem Razkem vylíti na hlavu něco vody.

„Bratře, upusť od svého záměru! Neodříkávej svatá slova, vrať do posvěcené nádoby vodu, kterou jsi se chystal křtíti! Nezlehčuj svaté obřady, neboť, jako že jsem živ a lačen spásy, ten chuďas již došel podobné milosti! Byl pokřtěn! Já, který jsem mu udělil tu svátost, a který jsem ho napomínal, znám jeho příběh.“

„‚Můj zbožný bratře, přetlumočím ti, co mluví křižák. Jeho řeč zněla takto:

Slyším, že mluvíš o milosti, ale kdo rozdává milost mimo tvůrce a spasitele? A kde se jeví stav milosti v strašné postavě toho nešťastníka? Vidím, že má psí hlavu a že má tělo jako lesní tvor. Sedí na mraze a mráz se ho nedotýká, hýbe údy jako zvěř, vyráží chechtot, ale pokud jde o modlitbu či prosbu, neslyším pranic. – A medle, co řekl král? Rozkázal, abychom jej poskvrněného pustili mezi křesťanské sluhy, či abychom jej očistili skrze svatý křest? – Věru není mým obyčejem odpírati vůli vladařů a přidržovati se vůle pošetilcovy.“

Když tlumočník umlkl, mávl křižák nad jáhnem rukou a nestaraje se o jeho nářky vykonal co mu bylo uloženo.

Jáhen Razek stál jako opařen. Byl příliš mlád, uvykl poslušnosti, uvykl ctíti všechny řádové bratry a jen jedenkrát zapochyboval, že jejich konání je v líbezné shodě s božím příkazem. – Co si měl tedy počíti? Jeho cit se rozdvojoval, pokora a hněv mu ukládaly o jazyk. Jal se koktat, nemohl říci určitého slova, nemohl pronésti souvislou řeč.

Rozpomeňte se, v jakých zkouškách se člověk ocitává! Přihlédněte k lidské slabosti a k touze vyhrávat a k touze utkati se v boji. – Nestalo se již tisíckráte, že uchvácený jinoch naráz (...)

(......)