Émile Zola

PAŘÍŽ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III.

Od osmi hodin, ve sváteční ten čtvrtek ostatkový, kdy všecky kanceláře prostorného paláce byly prázdny, seděl Monferrand, ministr vnitra, sám ve svém kabinetě. Jenom sluha střežil jeho dveře a dva chlapci poslíčkové byli pohotově v prvním předpokoji.

Monferrand hned když vstával, zažil nejnepříjemnější pohnutí mysli. La Voix du Peuple, který včera znovu se chopil aféry afrických drah, vině Barrouxe, nynějšího ministra financí, že bral dvakrát sto tisíc franků, pokračoval ve svém válečném tažení a zvětšoval ostudu tím, že dnes ráno uveřejnil seznam tak dlouho slibovaný, dvaatřicet jmen poslanců a senátorů, kteří prodali svoje hlasy Hunterovi, nástroji Duvillardovu, mytickému podplatiteli, který zmizel a nebyl teď k nalezení. A Montferrand viděl sebe sama v čele seznamu, při položce osmdesáti tisíc franků, kdežto Fonsegue tam byl za padesát tisíc, načež číslice klesaly až k desíti tisícům Duthilovi, třem tisícům Chaigneuxovi za bídný, nejlacinější jeho hlas, uprostřed všech těch ostatních, placených za pět až dvacet tisíc.

Duševní stav Montferrandův nebylo ani překvapení, ani zlost. Nebyl by prostě myslil, že Sagnier přijde ve své vzteklé touze po hluku tak daleko a že uveřejní seznam, ten domněle vytržený list z notesu Hunterova, s hieroglyfickými, nesrozumitelnými znaménky, která nebyla nikterak zřejma a jasna a jež by bylo nutno dříve vysvětliti, než by bylo lze z nich vyčísti skutečnou pravdu. Ze strany druhé byl zase úplně klidný, neboť on sám nic o tom nepsal a nic nepodepsal, věda, že z každé bryndy se člověk vyvlékne s trochou drzosti a zapíráním. Jenom jak to dopadne v té sněmovní kaluži? Cítil ihned nevyhnutelné důsledky, ministerstvo že bude svrženo a smeteno touto novou bouří udavačství a klepů. Na štěstí sněmovna dnes ve čtvrtek nezasedá. Ale zítra obnoví Mege svou interpelaci, Vignon a jeho přátelé použijí příležitosti a učiní zběsilý útok na kýžené portfeje. Již již se viděl poražen a vyhnán z tohoto kabinetu, kde již po osm měsíců se pohodlně usazoval, bez hloupé nějaké glorioly, šťasten pouze proto, že byl zde na svém místě, jako člověk vládnoucí, který se pokládá za schopného krotiti a vésti množství.

Odhodil noviny, s opovržlivým posunkem vstal a protahoval se, bruče při tom jako škádlený lev. A teď přecházel sem a tam po prostranném pokoji oficiálně a ošuměle nádherném, s nábytkem ze dřeva mahagonového, potaženým zeleným damaškem. Ruce maje v zádech složeny, neměl nijak svého oteckého výrazu, své usměvavé a trochu všední dobráckosti.

Drsný zápasník sražené postavy a širokých beder celý se v něm objevil a trhal mu hrubou tvář. Jeho smyslná ústa, velký nos a bezcitné oči prozrazovaly, že je bezohledný a vůle železné, hotové k drsné práci. Co má dělati? Dá se strhnouti s sebou do té zkázy, s počestným a hromujícím Barrouxem? Snad že jich osobní záležitost ještě není tak beznadějná? Ale jak má opustiti ostatní a doplavati sám na druhý břeh? Jak se zachránit i sám, když ostatní se topí? Vážný to problém (...)

(......)