Jack Kerouac
[životopis] [dílo] [odkazy] [citáty]
Mé místo na současné americké literární scéně je zkrátka takové, že se mi udělalo
blbě z konvenční anglické věty, držené v okovech všelijakými pravidly a nepříslušející
skutečné podobě mé mysli... že jsem se jejími formami nadále nemohl vyjadřovat.
Uvědomte si, kolik je v soudobém románu vět, které říkají: "Na cestách ležel
sníh a automobil se do kopce šplhal jen s obtížemi"? Tihle velcí "řemeslníci"
prózy z řad našich současníků si nalhávají, že dětinskou metodou uchopení dvou
původně krátkých vět a jejich slepením pomocí "a" vyrobili větu. Pokud tomu
rozumím, jde jen o dva malé kousky představivosti vytržené z mnohem delší
věty totální imaginace, která jediná by nám konečně odhalila něco, co jsme dosud
neslyšeli, pokud by se ji ovšem vážený autor odhodlal utrousit.
("The Last Word-One", 1959, publikováno v Good Blonde & Others, 1959)
Má práce, tak jako práce Proustova, sestává z jedné obrovské knihy, jenže
já ji psal v běhu a ne na posteli nemocného.
(Předmluva knihy Big Sur)
Je lepší být anonymním na světě, než slavným v nebi.
Smrt dává životu smysl, a proto je třeba mít ji vždycky u sebe - v mysli.
Z chlapce nedělá muže ani tak láska sama, jako její ztráta.
A nikdo, nikdo neví, co koho čeká, kromě beznadějných trosek stárnutí.