Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
Co zažil strýček Arno při lyžování
Na lyžích, jak asi, Minko, tušíš, nemám sobě rovného. Žádná stráň mi není dost prudká. Žádný sešup mi neroztřese kolena. Představ si tedy tu radost, když jsem objevil skokanský můstek. Samá vlajka, samá sláva. Konaly se tu závody v letech na lyžích. Hned jsem se přihlásil taky.
Přede mnou skákaly samé lyžařské hvězdy. Reprezentanti z Finska, Norska, Švédska, Úpice, Rakouska, Nové Paky, Německé demokratické republiky, Itálie, České Skalice i odjinud.
Skákal jsem na obyčejných lyžích pro sjezd. Skočky jsem neměl.
Vyjel jsem na věž a vstoupil do startovního okna. Dole se to černalo lidmi.
"Hodně se odraž!" mával na mě strýček Roman svým doktorským kufříkem. Jeden Fin totiž skočil už sto šedesát pět metrů. Jeden Nor ještě o metr víc. A druhý Nor o metr míň. Byly to strašné dálky.
Odpíchl jsem se a řítil se jako blesk po nájezdu k odrazovému stolu. Do odrazu jsem dal všechno. Vznesl jsem se jako orel. Pode mnou se mihla na doskočišti modrá čára. Potom zelená čára. To už se zdvihl potlesk. Pak jsem přeletěl červenou čáru kritického bodu. Potlesk se změnil v užaslý hukot.
Přeletěl jsem kritický bod můstku a stále jsem nepřistával. Naopak, stoupal! Větrovka se nadmula a já se změnil v živé Rogallovo křídlo. Zaslechl jsem ještě strýčka Romana s doktorským kufříkem nad hlavou:
"Neboj se! Neboj se! Ošetřím tě hned, jak spadneš!"
Jenomže upadl a museli ho ošetřovat.
To už vidím Hromovku a Labskou přehradu. Řítím se však dál. Kam? Není tohle Vrchlabí?
Ovšemže je! U jednoho z oken sedí paní Kubátová. Rovná si na stole dva štůsky papírů. Do levého kapitoly nové knížky, do pravého recepty. Paní Kubátová je totiž spisovatelkou. Je i paní magistrou. Proletěl jsem jí před okny a šuc! - rozfoukalo to obě hromádky. Polovinu ke stropu, polovinu nad střechu.
"Taťko, hůl!" slyším za sebou. "Honem hůl, taťko! Tobě taky všechno tak trvá!"
Letím honem a vida! U jiného okna píše jiná paní spisovatelka. Ludmila Pelcová. Šuc! - a má taky prázdný stůl!
"Copa to?" lekla se paní Pelcová. "Depa mám práci? Japa to, že mám pokoj plný receptů?"
Jenže já už svištěl za Prosečné k Hostinnému.
A ještě dál.
Dívám se dolů - co to? Pode mnou pádí splašené zebry, žirafy a gazely! A za nimi nosorožci, kozorožci, přímorožci, jednorožci a zoborožci! A nakonec hlavonožci, ploutvonožci a čtvernožci! Snad už nejsem nad Afrikou?
Nejsem. Vznáším se nad safari ve Dvoře Králové.
"Podej mi kulovnici, je ve skříni!" křičí pan Vágner. Neměl rád, když někdo plašil zvířata.
"Ve skříni není," volá paní Vagnerová.
"tak se podívej za necky!" volá pan Vágner.
Ale to už jsem byl nad Velichovkami.
"Přeletím Hradec Králové," říkal jsem si. "Třeba uvidím, co kreslí pan Renčín. Kreslívá báječné legrace."
Vladimír Renčín však nekreslil nic. Šel z antikvariátu. S náručí starých knih. Nesl jich tolik, že za ně zůstal dlužný.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů