Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

38. KAPITOLA
Doteky

„Co si myslím o čem?“

„O našem… rozhovoru za dveřmi,“ upřesnil Ian.

Nevěděla jsem, co si myslím.

Kdovíjakým zázrakem Ian dokázal vidět věci z mé – mimozemšťanské – perspektivy. A navíc věřil, že jsem si vysloužila právo na život.

Ale… vážně žárlil? Na Jareda?

Věděl, co jsem zač. Věděl, že jsem jen tvoreček zastrčený do Melaniina mozku. Červ, jak řekl Kyle. Ale přesto právě Kyle Iana obvinil, že je do mě zamilovaný. Do mě? Vyloučeno!

Ale proč ho pak zajímají moje city vůči Jaredovi? Moje reakce na fyzický kontakt? Po zádech mi přejel mráz.

Nebo se zajímá o to, co si myslím o Melanii? Jestli s Jaredem souhlasím, že i ona má svá práva?

Nevěděla jsem, co si myslet. O ničem.

„Vážně nevím,“ zamumlala jsem.

Přikývl. „Úplně to chápu.“

„To ano, ale jen proto, že jsi výjimečně chápavý a soucitný.“

Usmál se na mě. Zvláštní, jak jeho oči dokázaly spalovat i hřát zároveň. Navíc s tou barvou, která připomínala spíš led než oheň. A v téhle chvíli byly neskutečně vřelé.

„Mám tě moc rád, Wando.“

„Až teď mi to začíná docházet. Asi jsem trochu natvrdlá.“

„Mě to taky zaskočilo.“

Oba jsme si chvíli rovnali v hlavě.

Nakonec ohrnul rty. „A… hádám… tohle je jedna z věcí, u kterých nemáš jasno, co cítíš?“

„Ne, vlastně ano. Já… nevím. Já… já…“

„To nevadí, na tyhle věci si musíš zvykat. Asi se ti to zdá… divné.“

Přikývla jsem. „To je slabé slovo. Spíš nemožné.“

„Něco mi pověz,“ požádal Ian po chvíli.

„Když budu znát odpověď.“

„Ta otázka není těžká.“

Ale hned ji nepoložil. Místo toho se natáhl přes uličku mezi matracemi a vzal mě za ruku. Chvíli mou dlaň držel v obou svých rukách, pak mi prsty jedné z nich zvolna přejel po paži nahoru, až k rameni. Nedíval se mi přitom do obličeje, ale sledoval cestičku husí kůže, která se ježila pod jeho dotekem.

„Je ti to příjemné, nebo nepříjemné?“ zeptal se.

Nepříjemné! tvrdila Melanie.

Ale vždyť to nebolí! namítla jsem.

Na tohle se ale neptá. Když myslí příjemné… Och, to je jako mluvit s dítětem!

Není mi ještě ani rok, nezapomínej. Nebo už ano? Zkusila jsem se rozpomenout na datum.

Melanii to nezajímalo. On chce vědět, jestli ti jsou jeho doteky příjemné stejně jako mně ty Jaredovy. Vzpomínka, kterou mi nabídla, nebyla z jeskyní. Stáli s Jaredem v kouzelné soutěsce, při západu slunce. Jared stál za ní a dlaněmi jí objížděl obrys ramen a paží až k bokům. Zachvěla jsem se slastí z pouhého doteku. Takhle.

Och.

„Wando?“

„Podle Melanie to je nepříjemné,“ šeptla jsem.

„A podle tebe?“

„Já… nevím.“

Oči měl ještě hřejivější než před chvílí. „Nejspíš si nedovedu ani představit, jak jsi z toho zmatená.“

(...)

(Stephenie Meyerová, Hostitel)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville