Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
Kapitola dvacátá pátá
PÁD ULFGARA ZLOMIL ODPOR MEDVĚDÍHO kultu. Přestože ještě pár zuřivců pokračovalo v boji, většina ostatních odhodila zbraně a vzdala se. Garionova armáda je hrozivě obklíčila a hnala zasněženými a zakrvácenými ulicemi na hlavní náměstí.
Silk s Oštěpem krátce vyslechli jakéhosi zasmušilého zajatce s krvavým obvazem kolem hlavy a pak se připojili ke Garionovi a Durnikovi, kteří stáli a hleděli na svého stále ještě bezvědomého vězně. "To je on?" zeptal se zvědavě Silk a mimovolně si leštil jeden z prstenů o předek svého šedého kabátce.
Garion přikývl.
"Ani nevypadá tak impozantně, co?"
"Tenhle velký kamenný dům je jeho," řekl Oštěp a ukázal na čtvercovou budovu s červenou střechou.
"Už není," odpověděl Garion. "Teď je můj."
Oštěp se krátce usmál. "Měli bychom ho pořádně prohledat," řekl. "Lidé někdy zapomenou zničit důležité věci."
"A hned tam můžeme Ulfgara zanést," doplnil Garion. "Potřebujeme ho vyslechnout a tenhle dům je stejně dobrý jako každý jiný."
"Skočím pro ostatní," nabídl se Durnik a sundal si svou mísovitou přilbu. "Myslíte, že je už bezpečné přivést do města Pol a ostatní dámy?"
"Nejspíše ano," odpověděl Oštěp. "Poslední odpor je už jen v jihovýchodní části města."
Durnik přikývl a cinkaje zbrojí se vydal přes naměstí.
Garion, Silk a Oštěp zvedli bezvládné tělo muže s černým vousem a nesli ho do reprezentativního domu, před nímž vlála na stožáru medvědí vlajka. Když stoupali po schodišti, pohlédl Garion na rivanského vojáka strážícího nějaké zubožené vězně, bědně ležící ve sněhové břečce. "Udělal bys mi laskavost?" zeptal se šedě oděného muže.
"Zajisté, Vaše Veličenstvo," řekl voják a zasalutoval.
"Odstraň to." Garion ukázal bradou na stožár s vlajkou.
"Hned, Vaše Veličenstvo," zašklebil se voják. "Mělo mě to samo napadnout."
Vystoupili s Ulfgarem ke vchodu a prošli lakovanými dveřmi. Pokoj za nimi byl luxusně zařízen, ale většina židlí byla převržena a všude se válely listy pergamenu. Velký zmačkaný balík listin byl nacpán do prostorného kamenného krbu, vestavěného do protější zdi, ale oheň v něm vyhasl.
"Výborně," zamumlal Oštěp. "Vyrušili jsme ho, než stačil něco spálit."
Silk se rozhlížel kolem. Na zdech visely bohaté, pestře zbarvené gobelíny a zelený koberec vynikal tloušťkou a jemností. Všechna křesla byla potažena červeným sametem a podél zdi stály nezapálené svíce ve stříbrných svícnech. "Zařídil si to tu přepychově, co?" zamumlal drobný muž, když bez okolků pohodili vězně v nazrzlém kaftanu do jednoho kouta.
"Seberme ty dokumenty," vyzval je Oštěp. "Chci si je projít."
Garion sundal svůj meč, odhodil na zem přilbu a vysoukal se z těžké zbroje. Pak se unaveně natáhl na měkkou pohovku., Jsem naprosto vyřízený," řekl. "Cítím se, jako kdybych týden nespal."
Silk pokrčil rameny. "To je jedna ze slastí velitele."
Otevřely se dveře a vešel Belgarat. "Durnik říkal, že vás najdu tady," utrousil a odhrnul kápi svého ošuntělého pláště. Přešel pokoj a lehce nakopl zhroucenou postavu v koutě. "Není mrtvý, že ne?"
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů