RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
10
V neděli odpoledne se pan George Pimm s chotí vrátil z dovolené na Portoriku a neprodleně je navštívila policie.
Byli právě uprostřed vybalování, když Carella s Klingem přišli.
Nebylo snadné přimět manžele Pimmovy, aby mluvili k věci. Prvně v životě si udělali výlet ke Karibskému moři a samozřejmě jen prahli, aby někomu - komukoli - mohli vyprávět, jak si to užili a jaké to tam bylo.
Detektivové byli naneštěstí první lidé, kteří jim po návratu padli do ruky.
„Kouzelný ostrov,“ prohlásil pan Pimm. „Byl jste tam někdy?“
„Nebyl,“ řekl Carella.
„Ne,“ řekl Kling.
„A co si myslíte, aspoň z doslechu, jaký jste si o tom tam udělal dojem? Jen nám to povězte,“ řekl Pimm.
Byl to štíhlý muž s jasně modrýma očima a pískově rezavými vlasy.
Na ostrově se hodně opálil a vybaloval teď zavazadla s čilostí a sebejistotou člověka, který zdravě vypadá a zdravě se cítí. Jeho žena Jeanine byla malá brunetka a zaměstnávala se tím, že věci, které pan Pimm vybaloval ze zavazadel, roznášela do prádelníku, do skříně a do koupelny.
Už se začala loupat, zvlášť na nose. Při manželově diskusi o ostrově se neustále usmívala.
„Když člověk soudí podle našeho města,“ říkal Pimm, „čekal by, že Portorikánci budou pěkní lotři a neřádi, no ne? Narkomani, výtržníci, prostitutky a já nevím co ještě - s prominutím, zlatíčko,“ řekl manželce.
„To je v pořádku, Georgi,“ špitla Jeanine s úsměvem.
„Ale věřte mi, že jsou to ti nejroztomilejší a nejslušnější lidé na světě,“ řekl Pimm. „Tak třeba jsme si jednou vyšli z El Convento, to je hotel uprostřed staré čtvrti San Juanu, vyšli jsme si jen tak po večeři a po nějaké estrádě, kterou tam dávali - mimochodem, ta estráda byla znamenitá - no a to už muselo být po půlnoci, řekni, zlatíčko, že už to bylo po půlnoci?“
„Jistě, to už bylo hodně po půlnoci,“ řekla Jeanine.
„No a umíte si představit, že byste šel po půlnoci na špacír do portorikánské čtvrti tady ve městě? Třeba po španělském úseku Culver Avenue? Po půlnoci? Nechci si stěžovat na vaši práci, mládenci,“ řekl Pimm, „ale tady to znamená, že člověk svěřuje život do svých vlastních rukou, nemám pravdu?“
„No, ony si tyhle vykřičené čtvrti nemají moc co vyčítat,“ řekl Carella. „Já třeba bych po Ainsley po půlnoci na špacír taky nešel ani za zlaté tele.“
„George se dokonce bojí jít pěšky v centru po Hall Avenue,“ řekla Jeanine a usmála se.
„To není pravda,“ řekl Pimm. „Hall Avenue je naprosto bezpečná.
Nebo snad ne?“ zeptal se Carelly.
„To máte těžké, nějaké ty přepadačky jsme měli i ve čtvrtích, kde bydlí převážně slušní lidé. Hádám ale, že Hall Avenue je zcela bezpečná.“
„Dobrá, ale o tom jsem vlastně nechtěl mluvit,“ řekl Pimm. „Chtěl jsem vám říct, že jsme byli uprostřed Staré čtvrti San Juanu a procházeli jsme se po půlnoci po ulicích. Jeanine tím byla velice nadšená, kolem nás všude samí Portorikánci, byli jsme jediní turisté, kteří se tam tak pozdě v noci procházeli, ale myslíte, že jsme měli strach, že by se nám něco mohlo stát? Absolutně ne! Měli jsme pocit naprostého bezpečí, cítili jsme, že nám tihle lidé nechtějí ublížit, byli ve skutečnosti rádi, že nás tam mají, a mohli se přetrhnout, aby nás jaksepatří přivítali. No a proč to musí dopadnout takhle?“
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů
