Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

7

„Viděl jsem venku vaše auto.“ Duncan odložil svazek klíčů. „Jsem překvapen, že jsem vás tady zastihl. Něco jsem vám přinesl, ale očekával jsem, že to tady budu muset zanechat s nějakým vzkazem, ne že vám to budu moci předat osobně.“ Coltrane převzal krabici, kterou mu Duncan podal, a přemýšlel, jestli jeho spěšný odchod z trezoru nevyvolal v Duncanovi nějaké podezření. Nerad by, aby si jeho návštěvník myslel, že něco skrývá. „Telefon se zabudovaným záznamníkem?“

„Telefonní linka zůstala zapojena. Teď se s vámi budu moci snadno spojit a dohodnout detaily smlouvy o koupi tohoto domu.“

„No, asi víte, že jsem byl v poslední době trochu zaneprázdněný,“ prohodil Coltrane nenucené.

„Ano, zjistil jsem to, když jsem si dnes ráno pustil televizi. Když jsme se tady v neděli setkali, vůbec nic jsem na vás nepoznal. Máte fantastické sebeovládání. Nejste zraněn?“

„Pár škrábanců a modřin, to nic není.“

„V televizi to podávali jako otřesnou tragédii a vy jste z toho vyšel jako hrdina.“

„Spíš si připadám jako zatracený blázen. Málem jsem přišel o život. Už na to nechci myslet.“

„Ano, včerejšek se na vás podepsal. Vidím vám to ve tváři. Omlouvám se, že vyrušuji. Mám tady s sebou koncept kupní smlouvy na dům a nábytek, ale můžeme to probrat někdy jindy.“ Duncan otevřel kufřík a podal Coltraneovi dokumenty. „Chtěl jste po mně, abych zjistil nějaké podrobnosti z historie tohoto místa.“

„Ano?“ Coltrane se k návštěvníkovi dychtivě naklonil.

„Trochu jsem se povyptával a zjistil jsem, že kromě filmového producenta, kterému to tady patřilo...“

„Jmenoval se Winston Case,“ vyhrkl Coltrane. Vzpoměl si totiž na Packardův životopis, který obsahoval i faktografické poznámky o některých domech, které Packard fotografoval.

„Přesně tak. Dům mu patřil od roku 1931 do roku 1933. Právě v té době to tady Randolph fotografoval. Potom, od třiatřicátého do pětatřicátého, byla majitelkou jistá Rebeka Chanceová.“

„Kdo?“

„Vůbec nic o ní nevím. Je to jen jméno na dokumentu. A na podzim pětatřicátého roku se dům i s pozemkem stal Randolphovým majetkem. Koupil ho prostřednictvím firmy, která byla dceřinou společností korporace, kterou zdědil po rodičích. On si na podobné tajnosti dost potrpěl. Stejnou metodu použil i při nákupu svého sídla v Mexiku, abych uvedl další příklad. Randolph si své soukromí dokázal uhlídat. Pokud se týká tohoto domu samotného, nebydlel tady ani rok.“

„A pak už se sem nikdo jiný nenastěhoval?“

„Správně. To také vysvětluje, proč je tak nádherně zachovalý. Nežil tu nikdo, kdo by ho, jak se říká, vybydlel, a tak nebylo nutno dům opravovat. S výjimkou přístavby trezoru v suterénu a temné komory zůstalo všechno přesně v tom stavu, jak to bylo postaveno.“

„Proto to také kupuju.“

(David Morrell, Dvojí tvář)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville