Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Karel Jaromír Erben: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 174 104 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
XI
Jurand, octnuv se na hradním nádvoří, nevěděl, kam má jíti, protože pacholek, který ho vedl, jej opustil a šel ke stájím. V nádvoří stáli ovšem žoldáci, ale tváře jejich byly tak drzé, a pohledy tak uštěpačné, že rytíř snadno mohl uhodnouti, že mu cesty neukážou a odpoví-li na jeho otázku, že se to snad stane jen s hrubstvím nebo s urážkou.
Někteří se smáli, ukazujíce na něho prsty, jiní zase po něm házeli sněhem.
Ale Jurand, zahlédnuv dveře větší než ostatní, nad nimiž byl v kameni vytesán Kristus na kříži, šel k nim v domnění, že mu snad přece někdo řekne, jsou-li komtur a starší někde jinde, a že mu přece cestu ukáže.
A tak se též stalo. V okamžiku, kdy se Jurand k oněm dveřím přiblížil, rozlétla se náhle obě jejich křídla, a před nimi se objevil mladík s vyholenou hlavou, jak tomu bývalo u kleriků, ale oděn šatem světským a ptal se:
„Vy, pane, jste Jurand ze Spychova?“
„Jsem.“
„Zbožný komtur mi poručil, abych vás k němu dovedl.“
I vedl jej velikou, klenutou síní ke schodům. U schodů se však přece zastavil a tázal se:
„Nemáte u sebe žádné zbraně? Bylo mi poručeno, abych vás prohledal.“
Jurand zvedl obě ruce do výše, aby průvodce mohl viděti celou jeho postavu a řekl:
„Včera jsem odevzdal všecko.“
Průvodce přitlumil hlas a řekl téměř šeptem:
„Střežte se tedy, abyste se nedal hněvem strhnouti, protože jste pod mocí, ba pod násilím.“
„Ale také pod ochranou Boží,“ odpověděl Jurand.
To řka, pohlédl bystřeji na tvář svého průvodce a spozorovav tam něco jako politování a soucit, řekl:
„Poctivost ti hledí z očí, jinochu. Odpověz mi upřímně na vše, co se tě budu ptáti.“
„Pospěšte si, pane,“ řekl průvodce.
„Vydají dítě za mne?“
„To je vaše dítě?“
„Dceruška.“
„Ta panna ve věži u brány?“
„Ano. Slíbili mi, že ji propustí, jestli se jim vydám.“
Průvodce pohnul rukou na znamení, že nic neví, ale v jeho tváři se zračily nepokoj a pochybnosti.
„Je pravda, že ji hlídají Schomberg a Markvart?“
„Ti bratři v zámku vůbec nejsou,“ odpověděl průvodce, „ale hleďte ji z hradu vysvoboditi, pokud se starosta Danveld neuzdraví.“
Pak mu otevřel dveře a ustoupil zase ke schodům.
Jurand se zachvěl, ale již stáli přede dveřmi komnaty, kde měl před Danvelda vstoupiti. Proto se nemohl již pranic jinocha otázati. Vešel a octl v rozsáhlé, dosti tmavé komnatě, protože skleněné olovem spojované tabulky nepropouštěly právě mnoho světla. Na druhé straně komnaty hořel sice ve velkém krbu oheň, ale špatně vysušené klády kouřily a nevzňaly se plamenem. Teprve po chvíli, když oči jeho přítmí uvykly, spatřil v pozadí stůl i rytíře za ním sedící, obklopené celou řadou ozbrojených zbrojnošů a pacholků, mezi nimiž hradní blázen držel ochočeného medvěda na řetěze. Jurand se kdysi s Danveldem potýkal, ale od té doby uplynulo již několik let. Poznal jej však přece i přes přítmí hned podle tloušťky i podle tváře. Po pravém boku mu seděl starý Siegfried de Löwe z Innsbrucku, neúprosný nepřítel polského plemene, po levém mladší bratři Gotfried a Rotgier.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů