Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

V

Probudil mě zpěv ptáků.

Její ruka byla stále v mé. Otočil jsem hlavu a ona se na mě usmála. „Dobré ráno, můj pane.“

„Dobré ráno, princezno.“ Rozhlédl jsem se kolem. Pořád jsme leželi na těch černých pohovkách, ale venku, v travnatém úzkém údolíčku ukrytém mezi stromy u zurčícího potoka – místo, které bylo tak nonšalantně krásné, že vypadalo, jakoby lístek po lístku bylo dílem pečlivých japonských zahradníků.

Teplé sluneční paprsky pronikaly listovím a tečkovaly její zlaté tělo. Podíval jsem se na slunce a zpátky na ní. „Je ráno?“ Mohlo být kolem poledne nebo později a to slunce – jak se mi zdálo – spíš zapadalo než vycházelo.

„Tady je zase ráno.“

Najednou jsem úplně ztratil svůj orientační smysl, rozplynul se jako pára a já ucítil závrať. Dezorientace – naprosto nový a velmi nepříjemný pocit. Nemohl jsem najít sever.

Potom se všechno uklidnilo. Sever byl tamtím směrem po proudu – a slunce vycházelo, mohlo být tak devět ráno a plulo po obloze na západ. Jižní polokoule. Žádná fuška.

Naprosto žádný trik. Dejte tomu cvokovi dávku drogy při vyšetření, odtáhněte ho na palubu 707 a převezte ho na Nový Zéland, hladinu narkotika doplňujte podle potřeby. Až ho budete chtít, tak ho vzbuďte.

Jenže já jsem tohle nikdy neřekl a nikdy jsem si to nemyslel. A nebyla to pravda.

Posadila se. „Máš hlad?“

Najednou jsem si uvědomil, že ta omeleta, kterou jsem měl před několika hodinami – kolika vlastně? – pro chlapce v růstu naprosto nestačí. Vstal jsem a podupával jsem v trávě. „Snědl bych vola.“

Rozesmála se na celé kolo. „Obávám se, že obchod La Societé Anonyme de Hippophage je zavřený. Ulovíš pstruha? Musíme teď chvilku čekat, takže se zatím můžeme najíst. A neboj se ničeho, tohle místo je chráněné.“

„'Chráněné'?“

„Bezpečné.“

„Dobře. Jo, a co prut a háčky?“

„Hned ti je ukážu.“ To, co mi ukázala, nebylo rybářské náčiní, ale potřeby na lov ryb pro zábavu. Ale věděl jsem, jak je používat. Brodili jsme se tím hezkým, akorát příjemně chladným potokem a pohybovali jsme se co nejtišeji to šlo. Vybrali jsme si místo pod skalnatým výběžkem, místo, kde se pstruzi rádi shromažďují a přemýšlejí – je to taková rybí obdoba gentlemanského klubu.

Pstruh se loví tak, že napřed si získáte jeho důvěru, a pak ji zneužijete. Asi tak za dvě minuty jsem jednoho měl, vážil dobré dvě, tři libry, hodil jsem ho na břeh. Star ulovila jednoho skoro stejně velikého. „Kolik jich sníš?“ zeptala se.

„Vylez ven a osuš se,“ řekl jsem. „Ještě jednoho chytím.“

„Chyť ještě dva nebo tři,“ dodala. „Rufo bude jíst s námi.“ Tiše vyšla z vody.

„Kdo?“

„Tvůj sluha.“

Neprotestoval jsem. Byl jsem schopen uvěřit neuvěřitelnému před snídaní, takže jsem dál chytal snídani. Chytil jsem ještě dva pstruhy, protože ten poslední byl největší, jakého jsem kdy viděl. Ti žebráci se stavěli do fronty, aby se dali chytit.

V tu dobu Star už rozdělala oheň a čistila rybu ostrým kamenem. Starou belu, žádná skautka ani čarodějnice nemůže rozdělat oheň bez sirek. Já sám bych potřeboval několik hodin a dost velké štěstí k tření dvou suchých dřívek. Ale všiml jsem si, že ty dva krátké katafalky zmizely. No, já jsem si je neobjednal. Sedl jsem si do dřepu a pustil jsem se do čištění pstruha.

(...)

(Robert A. Heinlein, Cesta slávy)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville