Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Juan seděl na židličce a pil pepsi-colu a třel si lesklý konec amputovaného prstu po vroubcích manšestrové nohavice. Když vstoupily ženy, přicházející ze zadního přístavku, vzhlédl na ně a tření prstu na nohavic! se změnilo v poklepávání.

„Jsou zde všichni?" zeptal se. „Nejsou, jeden cestující chybí. Kde je pan Van Brunt?“

„Tady jsem,“ ozval se na druhém konci za pultem, na straně, kde se prodávalo vařivo. Skryt za vysokou hranicí kávových konzerv, prohlížel si lenivě police se zbožím.

„Rád bych věděl, kdy se konečně vydáme na cestu,“ ozval se pan Pritchard, „musím stihnout spojení.“

„Vím,“ říkal Juan mírně, „o tom právě chci mluvit. Most není bezpečný. Pravděpodobně bych se po něm mohl dostat přes řeku. Ale potom je tam ještě druhý most a ten může být odplaven nebo ho to mezitím může odplavit. Nikdo nemůže vědět. Nemáme o druhém mostě zprávy a nemůžeme se dovolat. Kdybychom se dostali do zátočiny řeky a oba mosty se zhroutily, jsme v pasti a nikdo už žádné spojení nestihne. Jsem ochoten dát hlasovat a učinit, na čem se rozhodne většina cestujících. Rozjedu se na most a podstoupím riziko nebo vás odvezu zpátky a můžete se zařídit jinak. Záleží na vás. Ale až se rozhodnete, přál bych si, abyste se už výsledku hlasování drželi.“

Zvedl láhev a napil se pepsi-coly.

„Nemám na to kdy,“ promluvil pan Pritchard zbytečně hlasitě. „Podívejte se, příteli. Od začátku války jsem neměl dovolenou. Vyráběl jsem válečné potřeby, které nám dobyly vítězství, a toto je má první dovolená. Nemám prostě kdy trmácet se tady v kraji. Potřebuji si odpočinout. Mám na to pouze několik neděl a toto mi z toho vzácného času ujídá.“

Juan mluvil dál docela mírně: „Lituji. Nedělám to úmyslně, to přece vidíte, a kdybyste uvázl v zátočině řeky, mohl byste ztratit mnohem víc času a já bych mohl přijít o svůj autobus. Most je zatížen a napjat až k bodu, kdy se může každou chvíli poroučet. A jediná druhá možnost je cesta zpátky.“

Van Brunt vyšel ze svého kouta za hranicí konzerv. Měl v ruce dvaapůllibrovou plechovku nakládaných broskví. Přistoupil k paní Breedové. „Kolik stojí?" zeptal se.

„Sedmačtyřicet centů.“

„Můj bože! Pouhá plechovka broskví?“

„Náš výdělek je stejný,“ říkala mu paní Breedová. „Jen za ně teď musíme víc zaplatit.“

Van Brunt zlostně hodil na pult půldolar. „Otevřte mi je,“ řekl. „Celých čtyřicet a sedm centů za plechovčičku broskví!“

Paní Breedová nasadila plechovku do otvírače na stěně, otáčela kličkou a přestala v okamžiku, kdy se víko zdvihlo. Přistrčila plechovku po pultu k Van Bruntovi. Stařec nejprve upil trochu šťávy a potom vyndal z plechovky krásnou žlutou půlku broskve holými prsty. Přidržoval ji nad otevřenou plechovkou, aby odkapala. „Tak jsem slyšel, co tu povídáte,“ podotýkal. „Vy si myslíte, že můžete mrhat náš čas. Potřebuji se dostat k soudu a musím tam být ještě dneska odpoledne. A je vaší povinností, abyste mě tam dopravil. Jste veřejný dopravce, podléháte pravidlům železniční komise.“

(...)

(John Steinbeck, Toulavý autobus)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville