NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Slovník literárních a jazykových pojmů


A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z ]

Cantica

(lat., j.č. canticum), části římských komedií (u Plauta a Terentia), které se za hudebního doprovodu pištcova buď zpívaly jako árie, nebo alespoň výrazněji recitovaly jako melodram; první byly skládány v lyrických metrech, druhé v trochejských, jambických nebo anapéstických septenárech. Taková cantica dodávala těmto komediím rázu podobného dnešní operetě.

Carmen figuratum

báseň znázorňující prostřednictvím veršů různé délky graficky, vizuálně různé tvary a předměty, např. srdce, kříž…

Carmen

(lat.) zažehnávací píseň, pak modlitba nebo vzývání, zpravidla rytmované. Každé římské božstvo mělo předepsaná carmina (mn.č.), jejichž text uchovávala příslušná kněžská kolegia. Dochoval se text modlitby Arválů a Saliů, rovněž Carmen saeculare (Píseň stoletní), již složil r.17 př.n.l. pro slavnost "stoletních her" na žádost císaře Augusta básník Horatius.

Časoměrný systém

prozodický systém založený na střídání krátkých a dlouhých slabik

Časování

obměňování ohebných slovních druhů zejména podle osoby a času

Causerie

vtipná úvaha o nějaké otázce nebo problému společenském, kulturním, podaná v lehčím, nenuceném tónu (avšak umělecky) a vzbuzující dojem bezprostředního besedování autora se čtenářem

Cento

(lat., látka sešitá z cárů), báseň sestavená z celých veršů nebo jejich částí od jiného autora. Centones byly skládány v době úpadku římské literatury na sklonku starověku, a to zejména z básní Vergiliových.

Cenzura

posouzení nějakého uměleckého díla s cílem povolit, změnit, zamítnout z důvodů společenských, mravnostních, ideologických apod. jeho text a společenské rozšiřování. Na rozdíl od individuálního vztahu k textu díla je c. institucionálním projevem nějaké moci s cílem její obrany.

Černý humor

spec. druh humoru užívající takových prostředků, jež jsou vůči humornému, komickému kontextu nebo záměru emocionálně protikladné tj. drastické, tragické, až nelidské.

Černý román

románová forma, zaměřená výhradně k evokaci silných citů dojetí až k pocitům hrůzy a děsu, román hrůzy, dominuje v něm složka dějová, důmyslně vedená fabule rozvíjí hojně motivy fantastické i racionální, syžetová výstavba je rafinovaně vypočtena především na upoutání pozornosti a zvědavosti čtenáře.

Česká abeceda

abeceda českého jazyka, která kromě základních znaků obsahuje i znaky s českou diakritikou

  • samostatná písmena: A B C Č D E F G H Ch I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž (31 znaků)

  • všechna písmena: A Á B C Č D Ď E É Ě F G H Ch I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Ý Z Ž (42 znaků)

Písmena F (s výjimkou slov doufat, zoufat a zvukomalebných slov), G, Q, W, X se nevyskytují v původně českých slovech, ale jen slovech cizích, či přejatých.

Kromě těchto písmen se v původem českých slovech nevyskytuje ani písmeno Ó (vyjma slov emfatických, např. móře).

Cestopis

žánr lit. dokumentární, publicistické nebo umělecké, jehož tématem je popis nebo vylíčení autorovy cesty do cizích zemí nebo krajin a které obsahuje záznamy anebo postřehy o jejich zvláštnostech geografických, národopisných, kulturních, sociálních…

Césura

mezislovní předěl spadající dovnitř stopy, buď po slabice v tezi c. mužská nebo po slabice v arzi c. ženská

Chronologické vypravování

vypravování lineárně, tak jak šly události za sebou

Chronotop

souvztah osvojených časových a prostorových relací

Chucpe

(z hebrejštiny) drzost, troufalost, cynismus, arogance apod. v nebývalé míře. Chucpe popisuje drzé, výsměšné chování, které se ovšem formálně zdá být korektní.

Činohra

  1. v divadelní vědě i v praxi obecné označení pro tzv. mluvené divadlo

  2. v teorii a dějinách dramatu žánr, který vznikl splynutím určitých charakteristických znaků komedie a tragédie

Čistá poezie

poezie „o sobě“, z níž byly vyloučeny všechny prvky domněle cizí, didaktické, rétorické a tendenční, vztah k realitě, a to v zájmu tajemného, nerozluštitelného smyslu a hudebnosti.

Citace

Formalizovaný odkaz na určitý výsledek, metodu, či myšlenku v jiné publikaci. Předpokládá se, že citovanost, tj. počet citací dané publikace za určité období, koreluje s důležitostí výsledků, proto je počet citací jedním z užívaných scientometrických parametrů.

Citát

zlomek jiného jazykového projevu, včleněný do struktury díla. V novém prostředí si c. ponechává dřívější vazby k původnímu textu. Dochází tak ke konfrontaci daného lit. díla s textem, k němuž se c. odvolává.

Článek

Novinový článek je literární útvar obsahující jasné, věcné, logické a srozumitelné vyjádření myšlenky nebo popis události. Článek hledá souvislosti, příčiny, následky a analyzuje, třídí a zobecňuje.

Obsahem článku jsou především základní myšlenka (teze), argumentace a závěry. Článek je výsledkem subjektivního přístupu autora k dané problematice i k výrazovým a jazykovým prostředkům, proto je řazen mezi žánry publicistické.

V laickém pojetí slovo článek znamená téměř jakýkoli útvar v novinách kromě zprávy.

Členění horizontální a vertikální

ve stylistice členění jazykového projevu na úrovni kompozice textu. H.č. dělí text na bezprostředně, v linii souvislosti navazující celky (název, podtitul, moto, předmluva, vlastní text, doslov,, odstavce, kapitoly). V.č. odděluje textové segmenty patřící v zásadě jiným kontextům, např. odlišuje v dialogickém projevu hlavní text od poznámek, v monologickém projevu pásmo vypravěče a pásmo postav.

Commedia dell'arte

italská komedie, navazující na tradici pozdně římské frašky a lidové hry. Utvářela se od 13. století ke klasické vrcholné podobě v 16. století.

Byla hrána profesionálními skupinami herců podle tradičního základního schématu (scenario) v hereckých improvizacích, bez psaného textu. Důraz byl kladen na divadelní akci. Typickým postavami commedie dell'arte charakterizovanými neměnným kostýmem a způsobem jednání byli Pantalone (bohatý kupec), Arlecchino (chytrý podvodník, svůdce, později harlekýn), Brighella (vychytralý sluha), Dottore (učený pedant a hlupák), Pierot a Colombina.

Commedia dell'arte se těšila velké oblibě i mimo Itálii. Italské profesionální soubory (Comédie Italienne) působily i ve Francii, Španělsku, Anglii, Německu, objevily se i v našich zemích a jejich vliv je zřetelný též v našem lidovém divadle období baroku.

Commedia dell'arte ovlivnila i tvorbu Molièrovu a rakouské lidové divadlo.

Comoedia palliata

viz palliata.

Comoedia togata

hra, původně převzatá Římany z řeckých komedií (viz také comoedia palliata, ve které jsou již všechny reálie, postavy a kostýmy pořímštěné.

Controversia

viz deklamace.

Crepidata

(tj. fabula) v Římě tragedie s řeckými látkami; nazývala se tak podle vysokých podešví (crepida) u střevíců, v nichž herci vystupovali.

Črta

viz skica

Čtečka elektronických knih

Specializované zařízení na ukládání a následné zobrazování elektronických knih.

Čtyřverší

strofa (báseň) o čtyřech verších, též tetrastichon (řecky), kvartet (italsky)

Cyklus

souvislá řada lit. děl, v nichž každé je sice samostatným a v sobě uzavřeným celkem uměleckým, jež však dohromady vytvářejí vyšší strukturní jednotku, obohacující a doplňující smysl každé jednotlivé části.

Cyrilice

(cyrilika) písmo původně vymyšlené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor řecké písmo. V češtině se označení cyrilice obvykle užívá jen pro starou cyrilici sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se někdy nesprávně označují za azbuku (jde totiž jen o soubor písmen, podobně jako abeceda nebo alfabeta).

  

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum ~ diskuse

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

 

© 2001-2017 Johanesville

TOPlist