RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Akce tohoto týdne:
Jaroslav Hašek: balíček 4 elektronických knih (PDF+ePub) za 156 101 Kč (-35%)
→ 
Další balíčky kompletních knih za výrazně zvýhodněné ceny
Náhodná ukázka:
Old Firehand (1875)
"Má vesna už se nachýlila, vím dobře, co to znamená: ta ústa, jež mě políbila, jsou studená a kamenná." Tyto verše se nesly nad širou rovinou a Swallow, můj krásný mustang, stříhal malýma ušima, radostně odfrkával a půvabně zvedal drobná kopyta jako k menuetu. Proč moje ústa zpívala právě tuto píseň, kterou jsem slyšel naposledy asi před třemi měsíci v Cincinnati od skupiny Tyroláků, nevím. Mne ještě žádná ústa nepolíbila a moje vesna mohla tedy teprve začít, nikoli íiž skončit, ale život pro mě byl až dosud jen bojem s překážkami a obtížemi, šel jsem svou cestou sám, nikým nepovšimnut, nechápán a nemilován, a tato vnitřní odloučenost ve mně vyvolala světobol, jemuž přesně odpovídal truchlivý obsah oněch veršů. Slunce se už sklánělo k oné části Skalnatých hor, která tvoří hranici mezi Nebraskou a Oregonem, a na rovině poseté žlutě kvetoucími slunečnicemi stále nebylo vidět žádné údolí. Kůň si potřeboval oddychnout, sám jsem byl také unavený, a tak jsem pořád víc toužil po New Venangu, kde jsem si chtěl po dlouhé cestě celý den jaksepatří odpočinout a doplnit si zásoby střeliva. Náhle Swallow pootočil hlavu a odfrkl si oním zvlášním způsobem, jimž prérijní kůň ohlašuje blížící se živou bytost. Lehkým škubnutím jsem ho zastavil a obrátil jsem se na jeho hřbetě, abych si prohlédl obzor. Tu jsem spatřil, že ke mně z boku tryskem cválá jezdec. Jelikož byl dosud příliš daleko, abych ho mohl dobře rozeznat, sáhl jsem po dalekohledu a k svému nemalému úžasu jsem zjistil, že tím jezdcem není muž, nýbrž mladá žena. "U sta hromů, dáma, tady na Dalekém západě, uprostřed prérie, a dokonce v jezdeckých šatech a s vlajícím závojem!" vyklouzlo mi z úst. Pln očekávání jsem zasunul revolver a nůž, které jsem už z opatrnosti povytáhl. "Anebo že by to byl Duch prérie? Prý se někdy prohání na ohnivém oři krajem a vyhání bělochy z lovišť rudých bratrů." S jistými obavami jsem pohlédl na svůj zevnějšek, který mi nepřipadal příliš společenský. V mokasínech se během doby objevila nejedná díra, legginy, kožené kalhoty, se celé leskly mastnotou, protože mi při stolování sloužily za ubrousek, volná kožená lovecká košile mi dodávala ctihodnou důstojnost strašáka do zelí, těžce poničeného větrem a deštěm, a bobří čepice, kterou jsem měl na hlavě, ztratila už polovinu chlupů a k svému neprospěchu se důvěrně seznámila s mnoha táboráky. Nebyl jsem však v přízemí operního divadla, ale mezi Skalnatými horami a Černými vrchy a neměl jsem ani čas trápit se tím, neboť ještě než jsem prohlídku sebe sama skončil, zastavila jezdkyně přede mnou, zvedla k pozdravu držadlo bičíku a zavolala hlubokým, čistým a zvučným hlasem: "Dobrý den, pane! Co chcete najít, že se tak prohlížíte?" "Služebník, madam! Zapnul jsem si pancíř, aby na mně pátravý pohled vašich krásných očí nenapáchal škodu." "Takže se na vás nesmím ani podívat?" "Ale ano, když mi dovolíte totéž." "S radostí." "Děkuju. Tak si tedy jeden druhého po libosti prohlédněme, což bude přirozeně příjemnější pro mě než pro vás!" řekl jsem a hned nato jsem otočil mustanga na zadních kolem dokola a dodal: "Tak, tady mě máte ze všech stran - na koni a v životní velikosti. Jak se vám líbím?"(...)
Zapojte se do našeho nového diskusního fóra!
Diskuse o autorech, knihách a jazycích, čtenářský deník, amaterská tvorba, bazar knih, možnost hlasování atd.
