NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 7 elektronických knih (PDF+ePub)     za 273  150 Kč (-45%)

 

→     Další balíčky kompletních knih za výrazně zvýhodněné ceny

Náhodná ukázka:

Ukázky z knihy:

Kurt Vonnegut o tvůrčím psaní

A teď dávejte bacha. Tady je obdoby vyhlášky pravidel silničního provozu pro tvořivé psaní:

  1. Využijte čas naprostého cizince takovým způsobem, aby si dotyčný či dotyčná nemysleli, že ho zbytečně promrhali.
  2. Nabídněte čtenáři aspoň jednu postavu, které by mohl fandit.
  3. Každá postava by měla něco chtít, byť třeba jen sklenici vody.
  4. Každý věta musí udělat jednu ze dvou věcí - poodhalit postavu nebo posunout děj o kousek dál.
  5. Začněte co nejblíž u konce.
  6. Buďte sadista. Ať jsou vaše postavy sebehodnější a sebenevinnější, proveďte jim něco hrozného, aby čtenář viděl, z jakého jsou těsta.
  7. Pište tak, abyste potěšili jen jednoho člověka. Když otevřete okno a začnete objímat celý svět, váš příběh dostane zápal plic.
  8. Nabídněte svým čtenářům co nejvíc informací v co nejkratší době. K čertu s napětím. Čtenáři by měli být v obraze do takové míry, že by byli schopni příběh dokončit sami, kdyby náhodou posledních pár stránek sežraly myši.

Nejlepší autorkou povídek z mé generace byla Flannery O´Connorová (1925-1964). Porušovala prakticky všechny z výše vypsaných zásad kromě první. Velcí spisovatelé mají tendence to tak dělat.

Díky populárním časopisům jsem se naučil psát a stal se ze mě spisovatel. Takové literární učiliště s tak nízkými nároky na učně už dnes neexistuje. Dostal jsem tehdy příležitost, abych poznal, co ve mně je. Lidé, kteří psali pro knižní publikace, měli jednu výhodu, ať už byli talentovaní nebo ne: už tehdy věděli, kdo jsou a co dokážou.

Dneska se na podobnou plavbu za odhalením svých možností pouští možná víc Američanů než kdykoli předtím. Mladí lidé zkoušejí psát příběhy, ať se to komu líbí nebo ne, jak nejlépe dovedou. Každý rok přednáším na osmi středních a vysokých školách. Dělám to už dvacet let. V polovině z těch sto šedesáti ústavů učí nějaký spisovatel tvůrčí psaní. Když jsem odcházel z General Electric, existovaly takové kurzy jen dva, jeden na univerzitě v Iowě a druhý na Stanfordu.

Když si člověk představí, že dnes se už psaním povídek nedá uživit a že šance, že napsaný román bude úspěšný jsou tisíc ku jedné, mohly by krzy tvůrčího psaní vypadat jako nesmyslná ztráta času, jako by byly kurzy farmaceutiky v případě, že by neexistovaly lékárny. Ale ať už je tomu jakkoliv, sami studenti si kurzy tvůrčího psaní vydupali v době, kdy si tak chaoticky a vášnivě vymáhali celou řadu jiných věcí - v době války ve Vietnamu.

Co si studenti vydupali a dostali a co dnes dostává řada jejich dětí, je levný způsob, jak ztvárnit to, co mají uvnitř, jak vidět černé na bílém, kdo jsou a čím se mohou stát. Zvýraznil jsem slovo levný, protože vyrobit film nebo televizní inscenaci stojí obrovskou spoustu peněz, nehledě na to, že při pokusu o takový film se nevyhnete handrkování s tou největší verbeží na světě.

(...)

 

(Kurt Vonnegut Jr., Tabatěrka z Bagomba)

 

Zapojte se do našeho nového diskusního fóra!
Diskuse o autorech, knihách a jazycích, čtenářský deník, amaterská tvorba, bazar knih, možnost hlasování atd.

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum ~ diskuse

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

 

© 2001-2015 Johanesville

TOPlist