RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Akce tohoto týdne:
Jerome Klapka Jerome: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 78 59 Kč (-25%)
→ 
Další balíčky kompletních knih za výrazně zvýhodněné ceny
Náhodná ukázka:
Bambino di Praga
Na veřejný záchodek se jde po schodech dolů, románský oblouk leží před mřížovím, úroveň města značně stoupla vždyť celé bývalo o několik metrů níž. Soustřeďuji se při močení na sirku, ona se zdráhá, točí na místě, ale proud moče ji strhává proti vůli a šup do útrob kanálu. Vždy, když tak močím, myslím na lidstvo. Občas nám bohové namočí do očí a jedeme. Býti mrtev není víc než mrtvá mrtvola. Vstupuji tedy do světla na ryneček, mohl bych jít k sestřenici do pivovaru, nebo bytná že počká s lahví vína, nebo za učedníkem do průjezdu. Procházím Michalskou pod nápis Železné dveře, do dává sílu jako železité víno, tam učeň končí mou svobodu a volbu tím, že ji naplnil, stále mrká a má jantar v očích, to bych tak chtěl mít, ráno si trhat víčka násilím, vybírat si surový cukrkandl, také bych nezahodil karbunkul nebo bředa, když už nelze otočiti hlavu, jako hypnotizovaný bych se na to díval, ale já nemám nic, jen s tím učněm chodím tančit, vodíme se za ruce jako blbci a spolu tancujeme, protože je málo ženských, vypravuje mi taky, jak ke to těžké, dát pero do hodin a že jednou tovaryšovi vyskočilo pero z pendlovek, rozmetalo patery hodiny rozložený po stole, dalo to mistrovi švihu do krku, že byl jak hrdlička, tři dni chodili po dílně čtvernožky, než našli všechna ta kolečka a šroubečky. Kráčívám potom nazdařbůh pražskými ulicemi, potkávám deset lidí za sebou s protézou, jindy tucty gázu kolem hlavy, nebo hrbatí mají slet. Dnes si všímám žen, jsou krásné, bože ta móda k zbláznění, každá jako by ho tam ještě měla, hned bych si běžel přivonět pro štěstí, rozum tvrdí: to skutečné je neskutečné, ale já myslím, že tam mají takový šprajc, lešení, aby ty prsy trčely do očí. A pak ta chůze, ta oscilace osobnosti, to je to, co přivádí do kriminálu. Myslím, že se neudržím a kousnu. Ještě, že si lze představiti: krev zvolna stéhá po stehnech, po lýtkách do střevíců. To erekce teprve utichá. Člověk velkoměsta musí mít šatník představ, aby pro krásu nespáchal vraždu z vilnosti. Lze ale taky jeti elektrikou na Hrad, po schodech nahoru opřít se o zábradlí a na všechny strany rozhodit pohledy, které se roztříští o měděné pláty, věžičky metají kozelce na místě a vedle mne stojí otec s dceruškou: Tamhle to je Jakub a copak je tamhle to? To bysme rádi věděli? A zlaté rouno vlásků odpovídá: To je Svatý Vít. Šílenec vyskakuje: To není možné, ty si děláš legraci, to je Tejn, Ty mi to děláš schválně před lidma blbe blbá" A já jsem pravil: Pane ta dívčinka má pravdu! My stojíme na věži tejnskej a tamhle to je Svatý Vít! A hladím dívenku po proudu a stříkám jí do očí iluzi pravdy. Co je pravda? Avšak otec dupe: To je atentát!!! Naposledy a definitivně prohlašuji: Svatej Tejn je pochovanej tady a Svatej Vejt je pochovanej tam! A holčička s jásotem volá: ano je to tak, tak jsi mi to tatíčku učil! Ale on již jezdí po ochoze na kolečkových bruslích, visí a mlátí do pískovcových kvádrů: Hovno! Prdééél! Svatej Tejn je dole a Svatej Vejt je tady, tady, tady!(...)
Zapojte se do našeho nového diskusního fóra!
Diskuse o autorech, knihách a jazycích, čtenářský deník, amaterská tvorba, bazar knih, možnost hlasování atd.
