RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Akce tohoto týdne:
Jack London: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 78 59 Kč (-25%)
→ 
Další balíčky kompletních knih za výrazně zvýhodněné ceny
Náhodná ukázka:
11
Šel jsem spát až po půlnoci. Napadlo mě, že jsem sice dnešek přežil, ale že už vlastně začal zítřek.
Navečeřel jsem se s Nashem, v píli a pohodě. Probrali jsme spolu jeho příští scény v padoku. Zopakovali jsme si, že jeho žokej bude mít na sobě modrý dres, Cibberův zelenobílý.
Po tom, jak jsme v předvečer natáčení scény v Jockey Clubu všechno společně předem probrali, mně dal Nash jasně najevo, že je mu milejší soukromá příprava než veřejná zkouška, že vítá, když je mu všechno předem jasné a já mu na place už nedávám žádné režijní pokyny. Neměl jsem tušení, jestli tak postupuje i s jinými režiséry, ale pro nás to určitě bylo užitečné, na každou scénu byl perfektně připravený. Dodržovali jsme úspěšně časový rozpis a dokonce jsme ještě čas ušetřili hlavně díky němu.
Jako obvykle jsem strávil poslední dvě hodiny před spaním s Moncriefem. Promýšleli jsme jak rozmístit kamery v padoku, jak na předdostihový rituál, sedláni, vyvádění z boxů, chození kolem padoku, snímání přikrývek, vyhazování jezdců do sedel. Když má člověk k dispozici víc kamer, stojí to sice peníze, ale šetří čas. Čekala mě rapidmontáž, udělat z mnoha dlouhých záběrů dynamický sestřih, aby to zobrazilo atmosféru napětí před dostihem. Pleskání řemenů o přezky, leštění kopyt, detail vlnících se svalů pod lesklou srstí. Dvouvteřinové obrazové vjemy stačí navodit pocit soustředění, vzrušení a spěchu. Každý z těch dvouvteřinových obrazů ale vznikne střihem z pracného, desetkrát delšího záběru.
U filmu je nesmírně důležitý rytmus. Nechtěl jsem diváky utloukat jednou fantaskní sekvencí za druhou, chtěl jsem navodit pozvolné vnímání významu jednotlivých scén.
Aspoň... doufal jsem, že se mi to zdaří.
Když mě ráno můj mlčenlivý řidič vezl do Huntingdonu, přemýšlel jsem o tom, jak Dorotea zachránila Valentinovy knížky a o podivné Paulově rozkolísanosti. Nepokusil se moji návštěvu u své matky zkrátit. Z pěti minut bylo deset, odešel jsem sám ze své vůle, měl jsem strach, že toho Dorotea namluvila až dost.
Paul mě doprovodil od jejího pokoje až k východu z nemocnice. Rozčileně dýchal a jako by se chystal něco mi říct. Nakonec se k ničemu neodhodlal, přestože jsem mu dopřál dost času i příležitostí ke sdílnosti. Narozdíl od svého strýce nebyl do té míry zoufalý, aby ho to přimělo ke zpovědi.
Dorotea řekla, že Paul na ni křičel. Doufal jsem, kvůli ní, že si to nějak popletla.
Vrata huntingdonského závodiště se pro místní obyvatele otevřela už před osmou. Všichni účinkující dostali snídani (dodavatelská služba pro náš štáb) spočívající v nekonečném množství párků v rohlíku, servírovaných z nákladních vozů. Bylo chladno, ale slunečno. Všude kolem veselé tváře. Zbytečně jsem se bál, že to lidi přestane bavit a že už nepřijdou. Naopak, pověst se roznesla a lidí přišlo víc než včera. Propagační oddělení filmové společnosti dodalo pět set triček s tím, že se mají rozdat jako odměna všem místním spolupracovníkům. Trička zdobil nápis TEMNÁ DOBA. Vypadalo to, že s tričky nevystačíme.
(...)
Zapojte se do našeho nového diskusního fóra!
Diskuse o autorech, knihách a jazycích, čtenářský deník, amaterská tvorba, bazar knih, možnost hlasování atd.
