Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
Kapitola 4
15. říjen 1999, 09:05 hod.
Neexistoval pomalý přechod z jednoho stavu do druhého. Joanna tvrdě spala a vzápětí byla vzhůru. Zjistila, že zírá na vysoký, neznámý, zdobený strop.
„Ale, ale. Šípková Růženka se konečně probudila,“ pronesl cizí hlas.
Joanna se za ním otočila a spatřila nad sebou stejně tak cizí tvář.
V první chvíli, zaskočená dočasným výpadkem paměti, se chtěla zeptat, kde je, ale ve zlomku vteřiny sejí všechno vybavilo.
„Teď vám změřím tlak.“ pronesl asistent, sundal si z krku stetoskop a vsunul si sluchátka do uší. Měl na sobě naškrobený operační oděv a mohlo mu být asi tolik jako Joanně. Na jmenovce stálo MYRON HANNA. Začal nafukovat manžetu tlakoměru, kterou už měla Joanna nasazenou na levém nadloktí.
Joanna sledovala mužovu tvář. Oči měl přilepené na tonometr a do ohybu lokte jí přitiskl stetoskop. Když manžeta splaskla, cítila, jak jí rukou proudí krev. Muž se usmál a odstranil měřicí zařízení.
„Tlak máte v pořádku,“ oznámil. Potom ji uchopil za zápěstí, aby zkontroloval puls.
Joanna čekala, až bude hotov. „A co ten zákrok?“ zeptala se.
„Už ho máte za sebou,“ prohlásil Myron, když zapisoval zjištěné údaje na podložku s listem papíru.
„Děláte si legraci,“ namítla Joanna. Vůbec si neuvědomovala, že od jejího odjezdu na operační sál uplynul nějaký čas, „Nedělám, opravdu ho máte za sebou,“ opakoval Myron. „A všechno dobře dopadlo. Doktor Saunders z toho má určitě radost.“
„Nemůžu tomu uvěřit,“ protestovala Joanna. „Moje spolubydlící mi řekla, že když se člověk probudí z narkózy, je mu špatně od žaludku.“
„To se v současné době stává jen zřídka,“ vysvětlil Myron.
„Propofol takovou reakci nevyvolává. To je vynález, co?“
„To je to, co jste mi dali?“
„Přesně tak!“
„Kolik je hodin?“
„Pár minut po deváté.“
„Nevíte, jestli má už moje spolubydlící Deborah Cochraneová zákrok taky za sebou?“
„Právě je na sále.“ odpověděl Myron. „Co kdybyste se zkusila posadit?“
Joanna udělala, oč ji požádal, infuze, kterou měla stále připojenou k pravé ruce, ji omezovala v pohybu.
„Jak se cítíte?“ zeptal se Myron. „Točí se vám hlava? Je vám špatně?“
„Cítím se dobře,“ odpověděla Joanna. „Vlastně skvěle.“ Překvapilo ji hlavně to, že ji nic nebolí.
„Co kdybyste takhle zůstala pár minut sedět?“ navrhl jí Myron.
„Jestli se pak budete cítit dobře, sundáme infuzi a pošlu vás dolů, abyste se převlékla do civilu.“
„Bezva,“ souhlasila Joanna. Zatímco Myron zapisoval její krevní tlak a puls, rozhlédla se kolem. V místnosti stály kromě její postele ještě tři další. Všechny byly prázdné. Pokoj vypadal zastarale, evidentně zůstal v takovém stavu, v jakém ho současní majitelé převzali. Stěny a podlahu pokrývaly staré dlaždice, okna vyhlížela oprýskaně a výlevky byly vyrobeny z mastku.
Pokoj pooperační péče jí připomněl archaický operační sál, kde zákrok podstoupila, a při té vzpomínce se otřásla odporem. Dokázala si představit, že přesně v takovém prostředí se bez souhlasu bezbranných pacientů prováděly lobotomie. Když ji zavezli dovnitř, vybavila se jí příšerná, několik set let stará ilustrace z hodiny anatomie. Řady sedadel ztrácející se v temnotě byly plné lidí, kteří dychtivě zírali dolů na nahé, strašidelně bledé tělo.
(...)
(Robin Cook, Šok)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů