RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Vladislav Vančura: balíček 16 elektronických knih (PDF+ePub) za 622 249 Kč (-60%)
Náhodná ukázka:
II.
”Díky za pohoštění,” Geralt olízl kostěnou lžíci a položil ji do prázdné misky. ”Díky nastokrát, hospodáři. A teď, dovolíte-li, přejdeme k věci.”
”Nu, přejděmež,” souhlasil Kopřivka. ”Souhlasíš, Dhune?”
Dhun, starosta Dolní Posady, obrovitý chlap se zachmuřeným pohledem, kývl na děvečky, jež hbitě sklidily nádobí ze stolu a opustily světnici k nepřehlédnutelnému Marigoldovu žalu, jelikož básník na ně od počátku cenil zuby a nutil je ke smíchu obhroublými žerty.
”Takže poslouchám,” řekl Geralt, hledě do okna, odkud se ozývalo bušení seker a řezání pil. Na dvoře se pracovalo se dřevem, ostrý živičný pach pronikal až do světnice. ”Hovořte, čím vám zde mohu být prospěšný.”
Kopřivka pohlédl na Dhuna. Starosta přikývl a odkašlal si:
”Nuže, jest to tak,” prohlásil. ”Máme zde jedno takové pole...”
Geralt pod stolem nakopl Marigolda, který se už už chystal k jízlivému komentáři.
”Pole,” pokračoval Dhun. ”Říkám to dobře, Kopřivko? Leželo to pole dlouho úhorem, nu ale zorali jsme je a nyní sadíme tam konopí, chmel a len. Je to pole veliké, pravím vám. Až po samotný bor dosahuje…”
”A co?” nevydržel básník. ”Co je tomu poli?”
”Nu,” Dhun zvedl hlavu a poškrábal se za uchem. ”Nu, řádí tam čert.”
”Cože?” vyprskl Marigold. ”Cože tam řádí?”
”Pravím přec. Čert.”
”Jaký čert?”
”A jaký má být? Čert a konec.”
”Čerti přece nejsou!”
”Nemíchej se do toho, Marigolde,” pronesl Geralt klidně. ”A vy, pane Dhune, mluvte dál.”
”Vždyť přece pravím - čert.”
”To už vím.” Geralt, když chtěl, dokázal být neuvěřitelně trpělivý. ”Řekněte mi, jak vypadá, kde se vzal, jak vám překáží. Po řadě, můžete-li.”
”Nu,” Dhun zvedl mozolnatou ruku a začal vypočítávat, po řadě s námahou ohýbaje prsty. ”Po řadě, jistě, moudrý jsou muž. Nu, tak. Vypadá, pane, jako čert, čert jako malovaný. Kde se vzal? To nikdo neví. Bum, prásk a zříme, je tu čert. A překážet, to on nám až tak moc nepřekáží, stává se časem, že i pomáhá.”
”Pomáhá?” zařehtal se Marigold, snaže se vytáhnout mouchu z piva. ”Čert?”
”Nepleť se do toho, Marigolde. Pokračujte, pane Dhune. Jak vám pomáhá ten, jak říkáte...”
”Čert,” zopakoval starosta důrazně. ”Nu, pomáhá takto - půdu hnojí a kypří, krtky ničí, ptáky plaší, řepu hlídá. A taky lišku, co v zelí leží, sežere. Ale zelí žere, po pravdě, také. Nic, jen by žral. Inu čert.”
Marigold se opět rozchechtal, pak luskl prsty a vystřelil mouchu, vylovenou z piva, po kočce, spící u krbu. Kočka pootevřela oko a vyčítavé na barda pohlédla.
”Přesto,” pronesl zaklínač klidně, ”jste mi připraveni zaplatit, abyste se toho čerta zbavili, pravda? Jinými slovy, nechcete ho tady mít, že?”
”A kdož,” pohlédl na něj Dhun hrozivě, ”chtěl by čerta míti za souseda? Naše je ta země od věků, králem udělená a čert na ní nemá co činiti. Kašleme na jeho pomoc, nu, copak sami rukou nemáme? A ten, pane zaklínači, není jen čert, ale dobytek drzý a v hlavě má, s prominutím, nasráno tak, že s ním k vydržení není. Ráno nevíme, co mu večer v bedně střelí. Jednou, pane, studnu zasviní, tu pak za děvčaty lítá, straší, hrozí, že jebat bude. Krade, pane, chudým i bohatým. Ničí a kazí, otravuje, na hrázi ryje, nory kope jako ondatra nebo bobr jakýsi, voda z jednoho rybníka vyběhla a kapři lekli. Ve stohu fajfku kouřil, zkurvysyn, a v dým se obrátilo všechno seno…”
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů
