RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
VII.
”U všech bohů, Geralte!” Marigold přestal hrát, objal loutnu a dotkl se jí tváří. ”To dřevo zpívá samo! Ty struny žijí! Jak nádherný tón! U všech čertů, těch pár kopanců a trocha strachu je za tuhle loutničku moc nízká cena. Kdybych věděl, co za to dostanu, nechal bych se kopat od rána do večera. Geralte? Posloucháš mě vůbec?”
”Těžko vás neslyšet,” zvedl zaklínač hlavu nad knihu, pohlédl na čerta, který neúnavně pískal na podivné flétničce, vyrobené z kousků třtiny o různé délce. ”Slyším vás, celé okolí vás slyší.”
”Düvvelsheyss a ne okolí.” Torque odložil píšťalku. ”Pustina, nic víc. Divočina. Zapadákov. Ech, jak se mi stýská po mém konopí.”
”Stýská se mu po konopí,” zasmál se Marigold, opatrně kroutící mistrně vyřezávanými kolíčky loutny. ”Měl jsi sedět v houští jako myška a ne strašit holky, ničit hráze a srát do studní. Mám dojem, že teď budeš opatrnější a odpustíš si žerty, viď, Torque?”
”Jenže já mám rád žerty,” prohlásil čert, ceně zuby. ”Bez vtipů si nedovedu představit život. Ale dobře, slibuju, že na novém místě budu opatrnější. Budu žertovat obezřetněji.”
Noc byla pochmurná a větrná, vítr pokládal rákosí, šuměl ve větvích křoví, kde rozbili tábor. Marigold přihodil chrastí na oheň. Torque se vrtěl v pelechu, odháněje ocasem komáry. V jezeře sebou plácla ryba.
”Celou naši výpravu na konec světa popíšu v baladě,” prohlásil Marigold. ”A tebe, Torque, v ní popíšu taky.”
”Nemysli si, že ti to projde jen tak,” štěkl čert. ”Já pak taky napíšu baladu a popíšu tě tak, že se dvanáct let nebudeš moct objevit ve slušné společnosti. Tak si dej bacha. Geralte?”
”Copak?”
”Vyčetls v té knize, kterou jsi tak nectně vyloudil z těch sedláků, něco zajímavého?”
”Jistě.”
”Tak to přečti i nám, dokud ještě oheň nevyhasl.”
”To ano.” Marigold zadrnkal na zvučných strunách Toruvieliny loutny. ”Čti, Geralte.”
Zaklínač se opřel na lokti a přisunul knihu blíže k ohništi.
”Uzříti je možno,” začal, ”v dobu letní od dnů májových a červnových až po září, nejčastěji ale stává se to ve Svátek Srpu, jenž staří zvali Lammas. Zjevuje se jakožto Panna Zlatovlasá, v květech celičká a vše, co živé jest, spěchá za ní a lne k ní, lhostejno, zda býlí či zvěř. Pročež jméno její jest Živa. Prastaří zvou ji Danamebi a ctí ji převelice. Dokonce Vousatí, ač v nitru hor a ne v polích žijí, ctí ji i zovou ji Bloemenmagde.”
”Danamebi,” zabručel Marigold. ”Dana Méabdh. Polní Panna.”
”Kdekoli Živa stane, půda kvete a rodí, bujně rodí se tvor všeliký, taková moc její. Národy všeliké obětiny skládají jí z úrody, v naději horoucí, že jejich, ne cizí ves navštíví. Praví se též, že nakonec Živa usadí se v národu, jenž nad všeliké ostatní vynikne, ale to pouhé bajky babské jsou. Neb mudrci praví, že Živa zemi jen miluje i to, co roste na ní i žije, jedno zda pláňka to nejmenší či chrobák nejškarednější a národy všeliké pro ni více nejsou, nežli ona pláňka nepatrná, neboť i tak zmizí a nová po nich, jiná přijdou plemena. Ale Živa věčná jest, byla i bude, vždy, do konce věků.”
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů
