Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Vladislav Vančura: balíček 16 elektronických knih (PDF+ePub) za 622 249 Kč (-60%)
Náhodná ukázka:
2/ ČLOVĚK, KTERÝ MÁ STRACH
Je to kupodivu, ale teprve když se Maigret bezděky zahleděl na tu mužskou ruku, položenou na oblýskaném koleně, probudil se v něm hlubší zájem o celou tragédii a přestal se na svého společníka dívat jen jako na jakousi pitoreskní figurku.
Před chvílí to v bytě té věštkyně vypadalo jako o pouti, jak se Maigret vyjádřil, neboť nesnášel takové návštěvy pánů od soudu. Tam mu v tom všeobecném zmatku připadal Octave Le Cloaguen jako poněkud směšný, vyjevený děda. Nejvýš snad Maigreta trochu zaujala náhlá prázdnota v pohledu dědových bledých očí, jako by se byl duchem někam zatoulal. Museli mu každou otázku opakovat dvakrát až třikrát, než k němu slova vůbec došla, a děda vraštil obočí a snažil se jim porozumět. Později ve své kanceláři, kterou zapadající slunce proměnilo ve výheň, pokusil se ho zpocený Maigret s promočeným kapesníkem v ruce podrobně vyslechnout, ale bez valného výsledku. Le Cloaguena nic nevyvedlo z míry. Dokonce jako by se spíš snažil Maigretovi co nejvíc vyhovět. A zatímco si Maigret neustále přejížděl kapesníkem po čele a zátylku, děda měl pokožku dokonale suchou, přestože ani neodložil svrchník. Maigret si toho zvlášť všiml, a proto si tím byl jist.
Teď však spolu jeli v otevřeném taxíku. Bylo osm hodin večer a pařížskými ulicemi proudil příjemný chládek. Le Cloaguen seděl nehybně a Maigret zcela bezděky hleděl na starcovu pravou ruku položenou na koleně, podivně dlouhou sukovitou ruku s kůží tak vyschlou, že místy vypadala popraskaná jako přeschlá kůra. U pravé ruky chyběl první článek ukazováku. Je možné, že tahle ruka?… Maigret se zasnil… Co všechno může vykonat lidská ruka za život, a což teprve tahle za těch šedesát sedm let…
Náhle dopadla na napjatou kůži kapka a rozpleskla se. Právě projížděli Wagramskou třídou mezi dvěma řadami kaváren a biografů, uprostřed vesele hlučícího davu. Maigret zvedl oči. Děda hleděl přímo před sebe, obličej stále stejný strnulý, ale po čele mu stékaly třásně potu. Bylo to tak neočekávané, že to Maigreta znepokojilo. Proč Le Cloaguen, který tak dlouho zachovával až přílišný klid, si najednou počíná, jako by propadl panice? Ten pot nezpůsobilo horko, ale strach, ten ošklivý vnitřní debakl, proti němuž je člověk bezmocný.
Zahlédl stařec něco nebo někoho? Sotva. Nebo ho snad vyděsilo to, že se mu komisař tak upřeně dívá na ruku? Má snad ten useknutý prst nějaký zvláštní význam?
Teď už zabočili na Courcel ský bulvár a míjeli pozlacené mříže a modravé stíny parku Monceau a Maigret konečně pochopil, neboť pot na čele jeho společníka vyvstával stále hojněji a tvář měl stále popelavější: dědova panika vzrůstá, jak se blíží k domovu. Brzy nato dojeli na Batignol ský bulvár. Šedivý kamenný činžák s průjezdem působil blahobytně, skoro přepychově. Vrátnice byla úpravná a domovnice slušně oblečená v černém. Schodiště bylo těsné, na schodech červený běhoun připevněný mosaznými tyčemi. Le Cloaguen stoupal pomalu, dýchavičně, mlčky, ale pot se mu řinul z čela dál. Čeho se bojí?
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů