Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Čtvrtá kapitola

BYL BY RÁD promluvil s Frídou důvěrně, ale pomocníci, s nimiž ostatně Frída tu a tam i zažertovala a zasmála se, mu v tom bránili už pouhou svou vtíravou přítomností. Nároky neměli ovšem žádné, uložili se v koutě na podlaze na dvou starých sukních. Bylo jejich ctižádostí, jak stále vykládali Frídě, nevyrušovat pana zeměměřiče a zabírat co možná nejméně místa, dělali v tom ohledu všelijaké pokusy, vždycky přitom ovšem bylo šuškání a chichotání, proplétali si ruce a nohy, krčili se k sobě, za soumraku bylo v jejich koutě vidět jediné veliké klubko. Přesto však člověk ze zkušeností získaných za bílého dne bohužel věděl, že jsou to velmi všímaví pozorovatelé, že na K. bez přestání civí, i když si třeba jakoby při dětské hře dělají z rukou dalekohledy a podobné hlouposti nebo po něm jen pomrkávají a zdánlivě se zaobírají hlavně svými vousy, na nichž si velmi zakládali a jejichž délku a sílu si nesčíslněkrát jeden s druhým porovnávali a nechávali si je posuzovat od Frídy.

Často K. s naprostou lhostejností přihlížel ze své postele, jak ti tři vyvádějí.

Když se teď cítil dost silný, aby opustil postel, hnali se k němu všichni, aby mu posloužili. Natolik silný, aby se jejich službám ubránil, ještě nebyl, pozoroval, že tím upadá do jisté závislosti na nich, která by mohla mít zlé následky, ale nemohl proti tomu nic dělat. Také nebylo nijak nepříjemné napít se u stolu dobré kávy, kterou Frída přinesla, ohřát se u kamen, v nichž Frída zatopila, nechat pomocníky stejně horlivé jako nešikovné, desetkrát běžet nahoru a dolů pro vodu na mytí, pro mýdlo, hřeben a zrcátko a nakonec, protože potichu, ale zřetelně takové přání naznačil, i pro skleničku rumu.

Mezi tímto rozkazováním a obsluhováním řekl K. spíš jen tak z příjemného rozmaru než v naději na úspěch: "Teď jděte pryč, vy dva, zatím už nic nepotřebuji a chci si se slečnou Frídou promluvit o samotě." A když jim neviděl na očích zrovna odpor, řekl ještě, aby je odškodnil: "Půjdeme pak všichni tři ke starostovi, počkejte na mne v lokále." Kupodivu poslechli, jen před odchodem ještě řekli: "Mohli bychom počkat také tady." A K. odpověděl: "Já vím, ale nechci."

Pohněvalo jej však - a přece mu to i přišlo vhod -, když Frída, která se mu hned po odchodu pomocníků usadila na klíně, řekla: "Co máš, miláčku, proti pomocníkům? Před nimi nemusíme mít žádné tajnosti. Jsou věrní." - "Ach věrní," řekl K., "neustále po mně číhají, nemá to smysl, ale je to hnusné." - "Myslím, že ti rozumím," řekla a pověsila se mu na krk a chtěla ještě něco říci, ale nemohla ze sebe dostat slova; a protože židle stála hned vedle postele, překotili se a spadli dolů. Tam leželi, ale ne v takové oddanosti jako tenkrát v noci. Ona cosi hledala a on cosi hledal, zuřivě, se zkřivenými tvářemi, zarývajíce hlavu jeden druhému do prsou hledali a jejich objetí a vzpínající se těla jim nedávala zapomenout, nýbrž připomínala jim povinnost hledat; jako když psi zoufale ryjí v zemi, tak se oni ryli ve svých tělech; a bezmocně, zklamaně, aby ještě nabrali zbytek štěstí, přejížděly chvílemi jejich jazyky široce druhovu tvář. Teprve únava je utišila a naplnila vzájemnou vděčností. Pak také přišly nahoru služky. "Podívej, jak tu leží," řekla jedna a ze soucitu přes ně hodila nějaký šátek.

(...)

(Franz Kafka, Zámek)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville