Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

VII.

"Geralte! Probuď se! Prosím tě, probuď se!"

Otevřel oči, uviděl slunce, zlatý dukát s ostrými okraji, nahoře, nad vrcholy stromů, za matným závojem ranní mlhy. Ležel na mokrém mechu, tvrdý kořen ho tlačil do zad.

Ciri u něho klečela a popotahovala ho za lem kazajky.

"Otrava...," odkašlal si, rozhlížeje se kolem. "Kde to jsem? Jak jsem se tu ocitl?"

"Nevím," odpověděla. "Probudila jsem se před chvílí, vedle tebe, příšerně vymrzlá. Nepamatuji si, jak... víš co? To jsou kouzla!"

"Určitě máš pravdu," sedl si, vytahuje si borovicové jehličí z límce. "Určitě máš pravdu, Ciri. Voda Brokilonu, proklatě... Mám ten dojem, že se dryády bavily na náš účet."

Vstal, zdvihl svůj meč, který ležel vedle, přehodil si řemen přes záda.

"Ciri?" ,

"Copak?"

"Ty ses taky bavila na můj účet."

"Já?"

"Jsi dcera Pavetty, vnučka Calanthé z Cintry. Věděla's od samého začátku, kdo jsem?"

"Ne," začervenala se. "Ne od začátku. Ty jsi odčaroval mého otce, že?"

"To není pravda," zakroutil hlavou, "to udělala tvoje matka. A tvoje babička. Já jsem jim jenom pomohl."

"Ale chůva říkala... Říkala, že jsem někomu souzena. Protože jsem Překvapení. Dítě překvapení. Geralte?" "Ciri," podíval se na ni, kroutil hlavou a usmíval se. "Věř mi, jsi největší překvapení, které mne mohlo potkat."

"Ha!" Dívčina tvář se rozjasnila. "To je pravda! Jsem souzena: Chůva říkala, že přijde zaklínač, který má bílé vlasy a odvede mě. A babička křičela... Ach, to už je pryč! Kam mě odvedeš, řekni?"

"Domů. Do Cintry."

"Ach... A já si myslela, že..."

"Budeš přemýšlet cestou. Pojďme, Ciri, musíme odejít z Brokilonu. Tohle není bezpečné místo."

"Já se nebojím."

"Ale já se bojím."

"Babička říkala, že zaklínač se ničeho nebojí."

"Babička velice přeháněla, Ciri. Kdybych jenom tušil, kde jsme..."

Pohlédl na slunce.

"No, riskneme to... Půjdeme tudy."

"Ne," Ciri pokrčila nosem a ukázala opačným směrem.

"Tudy. Tam."

"Jak to víš?"

"Vím," pokrčila rameny, pohlédla na něj bezbranným a udiveným, smaragdovým pohledem. "Nějak... něco, tam... Nevím."

Dcera Pavetty, pomyslel si. Dítě... Dítě Starší krve? Možná, že něco zdědila po matce.

"Ciri," rozepnul si košili a vytáhl medailón. "Dotkni se ho."

"Och," otevřela ústa. "To je zlý vlk. A jaké má zuby..."

"Dotkni se ho."

"Ojéj!!!"

Zaklínač se usmál. Taky pocítil rychlé chvění medailónu, ostrou vlnu běžící po stříbrném řetízku.

"Pohnul se!" vzdychla Ciri. "Pohnul se!"

"Vím. Jdeme, Ciri. Veď mě."

"To jsou kouzla, že?"

"Jasně."

Bylo to tak, jak předpokládal. Holčička dovedla vycítit správný směr. Jak to dělala, nevěděl. Ale rychle, rychleji, než očekával, vyšli na cestu, na křižovatku tří cest. Byla to hranice Brokilonu? Podle lidí ano. Eithné, jak si pamatoval, ji neuznávala.

(...)

(Andrzej Sapkowski, Meč osudu)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville