Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Byl to nejdelší běh mého života. Nejdřív jsem běžel opatrně, potom už jsem se hnal prostředkem a kličkoval mezi automobily a občas i mezi mrtváky.

Odněkud zleva se totiž ozývalo bzučení popelnic. Pak prudce zesílilo a v okně domu naproti jsem zahlédl válcovitý odraz. Uskočil jsem a silnice v místě, kde bych běžel, vybuchla v kotouči dýmu. Na tvář se mi přilepila kapka roztaveného asfaltu.

Bzučení se mezi domy odráželo, že nebylo poznat, kolik popelnic na mne útočí a kde přesně jsou.

Znovu jsem uskočil a tentokrát mi výboj prolétl kolem ucha. Ramenem jsem povalil mrtváka — jak jsem ho přeskakoval, chytil mne za kotník. Stočil jsem se do kotoulu, udeřil se do zad o obrubník a prudkým odrazem se vymrštil zpátky na nohy. Cítil jsem, jak se mi ve stehně znovu otevřela sotva zahojená rána po srnčím kopýtku.

Několik dalších výbojů zasáhlo ulici a auta kolem.

Slyšel jsem popelnici někde vzadu nad sebou. Měl jsem pocit, jako by mi seděla za krkem, a přestože mne chladný vzduch řezal v plicích, po zádech mi stékal pot. Svědilo to.

Ale ani popelnice to neměla lehké — musela letět výš než trolejový rozvod, a tak jsem pro ni byl v obtížném střeleckém úhlu.

Naštěstí.

Ještě, že nemá něco jako granáty, napadlo mě. Stmívalo se uspokojivě rychle.

* * * * *

Pak už byla tma docela hustá a ulici zalila bílá zář reflektorů. Jeden se mi zabodl do zad — byl skoro nade mnou, několik dalších daleko proti mně. Světlo vypadalo jako úzké, dolů se rozšiřující trychtýře.

Zastavil jsem na místě, otočil se a se zavřenýma očima na reflektor dvakrát vypálil. Oči jsem mohl mít zavřené, protože zářil tak intenzivně, že oslňoval i přes pevně stisknutá víčka.

Něco mne šlehlo do lokte levé ruky. Celá mi na okamžik strnula a vzápětí jako by začala hořet.

Reflektor nade mnou však zhasl.

Bzučení popelnice se ztišilo a přemístilo někam hodně doleva. Otevřel jsem oči a hlavní pistole rozrazil čelo mrtvákovi, který se objevil za zádí vysoké dodávky.

* * * * *

Kmitající reflektory přede mnou se přiblížily na sto metrů. Běžel jsem se skloněnou hlavou proti nim, vyhýbal se černým obrysům aut a doufal, že popelnici, která byla pořád někde za mnou, nenapadne, že běžím proti světlům jejích kolegyň.

Pak jsem před sebou zaslechl něco, co jsem považoval za ozvěnu dopadů svých bot. To už jsem pěknou chvíli běžel historickou zástavbou — je někdy ze začátku minulého století. V uších mi bušilo, plíce zanesené cementovým prachem bolely a na jazyku jsem cítil krev. Uvědomoval jsem si, že nutně potřebuji zahnout. Reflektory přede mnou už byly nebezpečně blízko — všude kolem tančily ostré stíny.

Nebyla to ozvěna, byly to údery běžících nohou. Když mi došlo, co to znamená, málem jsem upadl. Jako na zavolanou se vlevo mezi vysokými domy otevřela úzká proluka. Byla černější než okolní průčelí.

„Sem!“ zasípal jsem.

(...)

(Jiří Kulhánek, Cesta krve I – Dobrák)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville